2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

402KOTLÍK: K perspektivám hradu Vízmburk ...odpověď na otázku, jak zdivo torza chránit. Prakticky jakýkoliv návrh důslednějšího způsobu ochranyvšak většinou záhy bývá označen jako příliš nákladný, a tedy nepoužitelný. Ponechme na tomtomístě stranou peníze a pokusme se shrnout technické možnosti ochrany zbytků hradu, které v současnostipřicházejí v úvahu.Zdivo hradu je tvořeno místním světlým, téměř bílým pískovcem, který se dodnes těží v nedalekémlomu Krákorka (Kotlík – Kotlíková 1999). Tento střednězrnný křemenný pískovec triasovéhostáří s kaolinickým tmelem má relativně dobré mechanické vlastnosti, odolnost vodě i povětrnostii nízkou nasákavost (Štrouf 2001; Rybařík 1994). Pro některé architektonické detaily (části oken, patkykleneb apod.) bylo použito i tmavě červeného arkózovitého pískovce permského stáří, který serovněž dodnes těží v lomu Lány nedaleko obce Úpice severně od Vízmburku (Kotlík – Kotlíková1999). Kombinace bílého zdiva s červenými prvky je velice působivá a není pochyb o tom, že nahradě byla použita záměrně především z estetického důvodu.Kameny byly zděny na vápennou maltu. O jejím složení však nevíme prakticky nic, její systematickýprůzkum pravděpodobně dosud nebyl proveden. Pouze tři vzorky malt odebrané autoremv letě 2001 byly analyzovány pomocí metody DTA (diferenciální termické analýzy) (Kotlík 2001).Výsledky potvrzují předpoklad, že se jedná o maltu vápennou, pravděpodobně s malým obsahemhydraulických příměsí.Porovnáme-li dnešní stav zdiva hradu s fotografiemi pořízenými v době odkrývání, je na prvnípohled patrné výrazné zhoršení. Největší škody představují zřícení některých partií zdiva, také některéčásti kleneb jsou poškozeny. Ve stále větším měřítku se objevují náletové rostliny – od drobnýchbylin po vzrostlé keře a stromy.V roce 1991 byla nad podstatnou částí hradu postavena provizorní konstrukce z lešenářskýchtrubek, zakrytá prkny a dehtovým papírem. Tento „dočasný“ – provizorní přístřešek plnil dobře svojifunkci téměř 10 roků. V posledních několika letech, zvláště po zimě 2001/2002, se však jeho stavzhoršil do té míry, že dnes některé jeho části představují pro zdivo reálné nebezpečí poškození. V důsledkukoroze trubek a spojovacího materiálu, násobené činností trampů, kteří zde pravidelně přespávají,rozdělávají ohně apod., se některé části přístřešku hroutí. Kryt dehtového papíru je na řaděmíst porušen a voda ze zbylé, neporušené plochy protéká vzniklými otvory a nadměrně zatěžuje místapod těmito poruchami. Paradoxně tak poškozený přístřešek může být příčinou většího nebezpečípro některé partie zdiva, než kdyby nebyly zakryty vůbec. S rostoucím množstvím vody ve zdivuroste nebezpečí mrazového poškození, dochází k vyplavování zbytků pojiva z malty a v neposlednířadě přítomnost vody podporuje i růst náletové zeleně.Je tedy zřejmé, že hlavním směrem, kudy by se měly návrhy ochrany Vízmburku ubírat, je ochranapřed vodou. Bohužel, vlhkost zdiva nebyla, pokud je známo, zkoumána. Vzhledem k tomu, že hradstojí na ostrohu nad údolím Úpy a terén se ze tří jeho stran prudce svažuje, je pravděpodobnost nebezpečívzlínající vlhkosti relativně malá. Daleko významnější nebezpečí představuje voda srážková– z deště nebo sněhu. Naneštěstí severovýchodní Čechy včetně okolí Červeného Kostelce patřímezi srážkově bohaté oblasti. O to větší pozornost je třeba věnovat ochraně stavby hradu před tímtozdrojem vlhkosti.V zásadě existují dvě základní možnosti řešení zmíněné situace. Rezignujeme-li na zastřešeníobjektu, je třeba se postarat o zamezení či alespoň podstatné omezení pronikání vody do konstrukcezdiva. Toho je možno dosáhnout pečlivým spárováním (odmítneme-li omítnutí zdiva). Zároveň jenezbytné upravit koruny zdiva tak, aby se zde netvořily prohlubně zadržující vodu, ale naopak, abyvoda co nejkratší cestou z vodorovných ploch odtékala. To vyžaduje především částečné dozděníkorun či zhroucených líců zdiva, které by zároveň bránilo jeho další mechanické destrukci. Proochranu korun před pronikáním srážkové vody je možno využít suchomilných travin či bylin. Spolehneme-lise na náletovou zeleň, je třeba její růst pečlivě hlídat a nevhodné rostliny včas odstraňovat.Rychlejší a pro zdivo bezpečnější je umělá výsadba vybraných rostlin. Koruna zdiva můžebýt předem pokryta vhodnou podložkou (např. geotextilií nebo folií) a na ní tenkou vrstvou substrátu.Ani uměle vysazený rostlinný kryt není možno ponechat zcela bez dohledu, avšak dobře provedenouskladbou vrstev a výběrem rostlin se potřeba dodatečných úprav výrazně snižuje, jak uká-