11.07.2015 Views

2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

282BOUZEK: LuÏická kultura na Opavsku ...Z katastru Úvalna pochází též další nález keramiky (srov. Kouřil 1983, 59).26. Branka (= Branice), nedaleko Krnova. Kopí (Říhovský 1996, č. 139, tab. 16) spolu se třemisrpy (Říhovský 1989, č 108–109; celý depot tab. 64: 369–70) a se dvěma sekerami se srdčitým laloky(Říhovský 1992, č. 369–70, tab. 24), s nimi dále ještě nalezen masivní nákrčník okrouhlého průřezuzdobený šikmými svazky rýh. Tento depot už také publikoval O. Kleemann (1935, 73, obr. 5); Br D.Další dva nálezy bronzových seker pocházejí z osoblažského výběžku:27. Osoblaha, sekera se srdčitým schůdkem Br D (Říhovský 1992, č. 381, tab. 25).28. Hlinka, sekera s tulejkou (Říhovský 1992, č. 1045). Ztracený exemplář je znám jen z popisu.29. Jeden srp s řapem a dvěma protaženými žebry byl nalezen ve Skoročicích nedaleko Vidnavy(Kulka 1903, 93; Říhovský 1989, 82, tab. 30: 449). Říhovský ho řadí ke své variantě srpů s řapem V.4a datuje do mladší doby popelnicových polí, asi shodně s Kytlicovou a jinými, tedy zhruba do Ha B(1).Se srpem byla údajně nalezena sekera se srdcovitým schůdkem (Říhovský 1992, č. 292, tab. 19), dvadrátěné kroužky a kus drátu. Jde o depot v území archeologicky marginálním.30. V Suché Rudné (obr. 8) byly při geologickém průzkumu starých dolů počátkem 80. let nalezenyzbytky primitivního horního díla s jednoduchou výdřevou štoly. 2 Vzorky byly odeslány na analýzu14 C. Výsledek byl překvapující: ona část staré výdřevy poskytla datum okolo poloviny druhéhotisíciletí př. Kr., a svědčí tedy o dolování zlatých rud v Jeseníkách v době bronzové (Aichler – Prosová– Sekyra 1985, 12–13). Pro závažnost publikované zprávy ji uvádíme v plném znění: „V rýze č. 3ve východní části Měkké žíly byly nalezeny zbytky zuhelnatělých dřev. Vzorky dřev byly analyzoványvHannoveru ( 14 C und 3H Laboratorium, Niedersächsisches Amt für Bodenforschung) a jejich absolutnístáří bylo stanoveno na 3505 ± 330 B.P. I když nelze z jednoho měření dělat přesnější závěry, jetřeba posunout stáří dobývání poněkud hlouběji do prehistorické doby, než bylo dosud v literatuřeuvažováno.“ Autoři uveřejnili i jeden snímek s pozůstatky dřeveného žlabu na praní zlata (obr. 9).Podobné stopy pravěkého dolování jako v Suché Rudné jsou též ve Vrbnu pod Pradědema možná i jinde (Novák 1990). Středověká těžba přispěla k bohatství celého HorníhoSlezska a lze předpokládat, že i v době bronzové mělo dolování v dnešním opavském Slezskuvýznam. Zda bylo těženo zlato už tehdy v Zlatých Horách, nejvýznamnějším z důlníchstředisek středověkých, se můžeme zatím jen dohadovati. Stříbro skoro žádné z mladé dobybronzové nemáme, a proto i možnost dolování ve Stříbrných Horách u Ferdinandovav té době je velmi nepravděpodobná. Jinak ovšem drobná ložiska rud s možnými výchozymohla dobře uspokojovat ještě malé potřeby pravěkých lidí.Dnešní česká část Slezska je jen jeho okrajovou hornatou částí, oním plotem Slezska,jak jeho zbytek nazvala už Marie Terezie, avšak Opavsko (jehož pouze jižní část je dnessoučástí České republiky) patřilo téměř vždy k českému království až do jeho ztrátyv pruské válce. V pravěku souviselo jeho osídlení se sousedním Horním Slezskem, kteréje dnes intenzivně zkoumáno polskými kolegy, bylo jeho marginální součástí a procházeloobdobným vývojem. Podrobněji zkoumaná pohřebiště i sídliště na Opavsku a Bruntálskuukazují dlouhou kontinuitu osídlení i pohřbívání na jednotlivých lokalitách od počátkuBr D až do Ha C, snad i Ha D, ovšem na pravém břehu řeky Opavy jenom v úzkémpásu. Levobřežní Hlučínsko je zato osídleno po celém území až k polské hranici.Údolí Opavy skýtalo dobré možnosti pro zemědělství, území města Opavy bylo patrněuž tehdy významným střediskem, podobně jako další severnější hradiště v Úvalnu u Krnova.Struktura lužického osídlení, přizpůsobená reliéfu krajiny, se zdá předznamenávat pozdějšígeografické členění opavského Slezska. Některé nálezy mimořádně kvalitních bronzovýchpředmětů (Opava–Kateřinky, pásová zápona z Úvalna) a stopy mladobronzového dolování2 Laskavá informace dr. Jana Chába ze Státního geologického <strong>ústav</strong>u.

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!