2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

374PROFANTOVÁ – ·PAâEK: Nejstar‰í slovanská sídli‰tû na âelákovickuvičkou, okraj má ven vyhnutý, zaoblený, formovaný dřívkem. Na okraji lze rozeznat stopy po neumělémručním formování, např. nahloučení přebytečné hlíny na spodní straně okraje, mírně odlišnou profilaciobou odlomených konců okraje apod. Na podhrdlí nese stopy jednoduché místy se vytrácejícívýzdoby, tvořící jakési jednoduché kazety. Byla ryta spíše dřívkem než jednoduchým rydlem. Tl.7 mm. Inv. č. A 2654. Obr. 15: 1. Netypické provedení a neúplnost výzdoby naznačují buď specifickýúčel nádoby, nebo může jít i o nepovedený výrobek. Zlomek typologicky řadíme do závěru časněslovanského období, u povrchového nálezu nelze vyloučit ani počátek starohradištního období.ZÁVĚRPopsané objekty z Otradovic byly součástí jednoho sídliště s náznakem vnitřního vývoje. Z hlediskadosud zkoumaných situací klasifikujeme jako nejstarší objekty na sídlišti objekty č. 5 a 6. Zároveňse jedná o objekty s početnějším keramickým inventářem a kratší dobou zániku, minimálněv případě obj. 6. V obou těchto objektech převažují jednoznačně nálezy keramiky v ruce robené a neobtáčené,avšak objevuje se již keramika zdobená (v obj. 6/81 tvoří 9,8 % ker. jedinců) a nevýrazněi obtáčená. Objekt č. 4 již představuje vyrovnané množství keramiky v ruce robené a keramikyobtáčené. Shluk/objekt I je pak zastoupen torzem nádoby obtáčené a zdobené, kde v malém množstvíkeramiky typická ruční keramika mizí. Prostorově má však k předchozím objektům velmi blízko.Zároveň objekt č. 5 vydal dosud nejstarší raně středověký doklad přítomnosti kováře v Čechách,neboť zde byla nalezena kovářská struska vážící téměř 0,5 kg (obr. 17: 2). Z ostatních dosud známýchlokalit 6.–7. století zatím známa nebyla. Z hlediska rozboru 49 zvířecích kostí z objektu č. 5 bylozjištěno vyrovnané zastoupení krávy a prasete domácího (R. Kyselý).Vzhledem k pomalému nárůstu známých lokalit z tohoto období patří Otradovice, i když se jednáo torzo sídliště, k těm, které poskytly údaje využitelné při řešení širších problémů sledované doby.V celé širší oblasti jsou kromě těchto lokalit známy nálezy pražského typu ještě z Mochova–U čtyřlip (Špaček 1972, 19), a to jen z povrchového sběru. Slepená nádoba s kolky a hřebenovou výzdobouz další polohy patří na přelom časně slovanského období a starší doby hradištní (Kudrnáč 1963,obr. 9: 2), sídliště se dále rozvíjí ve střední době hradištní. V případě této lokality není zcela jasné,zda tvořila zázemí hradiště v Toušeni nebo již souvisela s hradištěm či výšinným sídlištěm v Přerověn. L. (obr. 1).Během starší doby hradištní přibývají další sídliště: Káraný–Ostrov (obr. 15: 3), Čelákovice–Sedlčánky(Špaček 1972, 23, obr. 2: 2), Toušen (v obci, č. naleziště V – obr. 15: 2); a nejspíše již tehdyvzniká též opevněná lokalita Toušeň (poloha „Hradištko“) s nálezy ostruh s háčky a bronzové přezkydoby avarské (Profantová 1992, Taf. 7: 1; 1994, 181n., obr. 5: 2, 3; Špaček 1972, obr. 2: 1; 1982, 135).Na vzrůstající význam oblasti a průběh dálkové komunikace podél Labe pak ukazuje nález arabskémince, ražené v závěru 7. a na počátku 8. století, nalezené v Čelákovicích (Špaček 1971, 22). Na tutéžkomunikaci zřejmě upozorňuje další nález přezky avarské provenience přímo z předhradí hradištěve Staré Boleslavi, i když pochází z mladší archeologické situace (Boháčová – Profantová – Špaček1998). V Zápech (dnes Brandýs n. L.) byla objevena r. 1960 též zahloubená chata a obilnice(Bubeník 1997, 77), z níž pochází celá nádoba (Kudrnáč 1963, obr. 9: 4). Tak jako jinde v Čecháchse k těmto nejstarším sídlištím dosud nepodařilo dohledat hroby, které očekáváme žárové.Použité zkratky: Ker – keramika, keramický, inv. č. – inventární číslo, přír. č. – přírůstkové číslo, Obj. – objekt,D– délka, max. – maximální, Tl. – tloušťka, prům. – průměr, Po – průměr okraje, Pd– průměr dna, pol. –poloha, J – jáma, PT – pražský typ, SH– starohradištní, RS – raný středověk, nezd.– nezdobené, koord.–koordináty, parc. – parcela.LITERATURABoháčová, I. – Profantová, N. – Špaček, J. 1998: Kování avarského původu ze Staré Boleslavi — Fittings ofAvar origin from Stará Boleslav, Archeologie ve středních Čechách 2, 341–348.