2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

312ZÁPOTOCK¯: K ranému stfiedovûku Kutnohorska ...atyp.; př. č. o. 11–Z–4/5–7. – Z 5. (hl. 80–100/110 cm), 6. (hl. 125–135 cm), 7. (hl. 135–145 cm) a 8.vrstvy (hl. 145–150 cm) získána keramika jen z mladšího pravěku (H), hradištní chybí.Sonda III. Povrch, začišťování (dat.: ml. B, H, jen 2 zl. HRAD): 2 zl. t, orn. 22; př. č. o. 11/14,15.1. vrstva (hl. 0–20 cm, dat.: H /převažuje/, HRAD, pravěk neurč.): 1 zl. o, o. 31; 2 zl. h, orn. 81; 2 zl. t,orn. 21; 2 zl. t, orn. 22; 2 zl. t, orn. 31; 5 zl. t–d, d.; př. č. o. 11–III–1/15–28; obr. 8: 10–12.14. – 2. vrstva(hl. 20–40 cm, dat.: H /převažuje/, HRAD): 1 zl. h–pl, orn. 22; př. č. o. 11–III–2/3; obr. 8: 13. – Ve 3. (hl.40–60 cm, dat.: H, pravěk neurč.) a 4. vrstvě (hl. 60–80 cm, dat.: H, LAT /četně/, pravěk neurč.) už hradištníkeramika chybí.Berma (obj. 62)Zachycena v sondách IV/IV B jako mělký stupeň táhnoucí se v š. 1,5–2,4 m a hl. ca 40 cm podélvnitřního okraje příkopu (obr. 5, č. 7). Výplň: světle šedohnědá hlína, zřetelně odlišná od tmavší hnědošedévýplně mladší, raně středověké fáze příkopu obj. 11. Na j. okraji nevýrazná prohlubeň – ohništěo rozm. 100 x 50 cm s několika kameny kolem i uvnitř, vyplněné rozpadlou mazanicí s četnýmiuhlíky a nápadnou kumulací střepů. Keramika z výplně bermy je hradištní se stopovou příměsínevýrazného pravěku. Dále k Z, v sondě II, se stupeň bermy zúžil na š. ca 1,5 m a jeho hloubka sesnížila na 20 cm. Vyplňovala jej opět světlejší hnědá hlína, na profilu zřetelně odlišná od výraznětmavší horní vrstvy příkopu obj. 11. V sondě III už stupeň bermy chyběl.Nálezy. Povrch sondy: hrnec–část (9 zl.) o–sp, o. 1, orn. 22–22; 1 zl. o–h, o. 1; 1 zl. o–t, o. 41, orn.11–32–11–22; 1 zl. o–pl, o. 42, orn. 32–22; 1 zl. h–pl, orn. 22; 1 zl. h–pl, orn. 81/32; 10 zl. atyp.; př. č. o.62–0/4–9; obr. 8: 22, 13: 1–4. – Hl. 0–20 cm: 19 zl. atyp.; př. č. o. 62–1/1. – Hl. 20–40 cm: 1 zl. o–h, o. 1;1 zl. t, orn. 21; 1 zl. t, orn. 21–21; 3 zl. t, orn. 22; 3 zl. h; 1 zl. t–d; 44 zl. atyp.; př. č. o. 62–2/1–11; obr.8: 20.21.23.24.Val (obj. 12)Zvalového tělesa, stavbou střelnice prakticky znivelovaného, se dochovala pouze jeho substrukce,a to ještě jen na jz. a středním úseku zkoumané plochy, v sondách II a IV B. Dále k Z v sondě IIIjsme ji už nezachytili. Z její polohy v obou sondách je zřejmé, že valové těleso sledovalo vnitřníokraj příkopu, resp. bermy s odstupem ne větším než 1 m.Situace v sondě IV B. Zmíněná substrukce sem zasahovala v podobě červenavé vrstvy s. 10–15 cm,jazykovitě vybíhající v š. 3,5 m ze sz. profilu sondy. Tvořila ji hlinitá do červena vypálená zemina,jejíž barva směrem k jv. okraji přecházela do žlutooranžové. Tato červenavá vrstva byla pokrytai promíšena četnými menšími i většími kameny a značným množství uhlíků a zbytků spálených dřev.Na jv. okraji přecházela do hnědé hlinité, obsahující už jen hrudky či zrnka mazanice. V této části sevyrýsovaly kruhové shluky uhlíků o průměru 7–9,5 cm a hl. max. 10 cm, zřejmě zbytky svislých kůlů,a to dvě na jv. okraji a pět ve v. nároží této vrstvy. Asi uprostřed mezi oběma skupinami těchto„kůlů“ ležel zbytek spáleného trámu s rozsevem uhlíků kolem. Po odebrání ca 10–12 cm se plochačervenavé propálené vrstvy zmenšila jen na prostor těsně při sz. okraji sondy. Při rozebírání kamenůzjištěny pod každým z nich černé skvrny z rozpadlého dřeva. Touto černou blátitou hmotou bylypotaženy jen spodní plochy kamenů. Na jednom místě jsme i v této snížené úrovni nalezli mezi kamenyrozpadlý trámek. Zbývající část plochy někdejšího valového tělesa kryla slabá vrstva hnědéhlíny probarvená zlomky mazanice a drobnými uhlíky, kterou místy prosvítala žlutavá jílovitá vrstvička.Kruhovité shluky uhlíků – kůly do této spodní úrovně nezasahovaly.Situace v sondě II (obr. 6A). Substrukce valu se zde vyrýsovala jako souvislý pás do červenavypálené hlinité vrstvy š. až 2,1 m, prostoupené jednak kameny a balvany o průměru až 50 cm, rozptýlenýmipo celé jeho ploše, silněji však při okrajích, jednak četnými uhlíkatými skvrnami. Z nichty okrouhlé o průměru 10–15 cm považujeme – jako už v sondě IV B – za zbytky svislých kůlů, typodélné měly zřetelnou strukturu trámů; největší z nich o rozm. 140 x 20 cm ležel na hlinitém podloží,avšak vysunut ca 120 cm na J od okraje červené vrstvy. Severní stranu červenavé vrstvy lemovalžlutavý pás slaběji vypálené hlíny. Ta původně přesahovala v š. ca 2,5 m před čelo červenavé vrstvy,prakticky tedy až k samému okraji příkopu (srov. profil v nálezové zprávě), zde ji však smazalarazantní skrývka.