Okamziky Pravdy

Okamžiky Pravdy
kdo celým srdcem věří v Pána Ježíše, ať je z kteréhokoli národa, je Bohu milý a Bůh ho
přijímá. To je vpravdě církev, mimo níž nikdo nemůže být zachráněn.“ (D’Aubigné,
londýnské vydání, sv. 8, kap. 11) Výsledkem zasedání rady bylo to, že jeden z biskupových
vyslanců přijal reformovanou víru. {VDV 122.4}
Městská rada odmítla proti Zwinglimu cokoli podniknout, a Řím se proto chystal k
novému útoku. Když se reformátor dozvěděl o úkladech svých nepřátel, zvolal: „Jen ať
přijdou. Mám z nich takový strach jako skalní útes z vln, které se vzdouvají u jeho paty.“
(Wylie, díl 8, kap. 11) Snahy kněží jen podpořily věc, kterou chtěli zničit. Pravda se šířila
dále. Její přívrženci v Německu, zklamáni Lutherovým zmizením, se vzchopili, když viděli,
jakého pokroku dosahuje evangelium ve Švýcarsku. {VDV 123.1}
Když reformace zapustila v Curychu kořeny, projevily se její plody v tom, že poklesla
zločinnost a byl posílen pořádek a soulad. „V našem městě se usídlil pokoj,“ napsal Zwingli,
„není tu sporů, nevyskytuje se tu pokrytectví, závist a řevnivost. Z čeho pramení taková
jednomyslnost, z čeho pramení naše učení, které nás plní pokojem a zbožností, ne-li od
Pána?“ (Wylie, díl 8, kap. 15) {VDV 123.2}
Úspěchy, jichž reformace dosáhla, byly pro papežence výzvou k ještě rozhodnější
protiofenzívě. Věděli o chabých výsledcích, jichž bylo dosaženo v „tažení“ proti Lutherovi,
proto se rozhodli zničit reformaci jejími vlastními zbraněmi. Vyzvou Zwingliho k disputaci,
a protože budou jejími pořadateli, zajistí si vítězství tím, že určí nejen místo, kde se bude
rozprava konat, ale i rozhodčí, kteří posoudí, kdo zvítězil. Dostane-li se Zwingli jednou do
jejich područí, pak už si dají pozor, aby jim neunikl. Bude-li vůdce umlčen, pak i celé hnutí
bude brzy potlačeno. Své plány ovšem pečlivě tajili. {VDV 123.3}
Zdánlivá prohra
Disputaci se rozhodli uspořádat ve městě Badenu. Zwingli se však nedostavil. Městská
rada v Curychu podezírala přívržence papežství z úkladů, a poučena hranicemi zapálenými
pro vyznavače evangelia v kantonech věrných papeži, nedovolila svému kazateli, aby se
sám vystavoval takovému nebezpečí. Zwingli byl ochoten setkat se s kýmkoli, koho Řím
vyšle do Curychu. Jít však do Badenu, kde už tekla krev mučedníků pro pravdu, znamenalo
jít na jistou smrt. Reformátora měli zastupovat Ökolampad a Haller, zástupcem Říma byl
proslulý dr. Eck, doprovázený zástupem učených doktorů a prelátů. {VDV 123.4}
I když se Zwingli rozpravy neúčastnil, jeho vliv byl zřejmý. Všechny zapisovatele
vybrali obhájci papežství a ostatním pod trestem smrti zakázali psát si poznámky. Přesto
Zwingli dostával každý den přesnou zprávu o tom, co bylo v Badenu řečeno. Disputace se
totiž zúčastnil jeden student, který každý večer zapsal argumenty, jež byly toho dne
předloženy. Jiní dva studenti zase zajistili jejich rychlé doručení Zwinglimu do Curychu.
Zwingli tak měl každý den čerstvé zprávy a dopisy od Ökolampada. Ještě v noci psal
odpovědi — podával rady a různé podněty či připomínky; ráno se pak s nimi studenti
107