Okamziky Pravdy

Okamžiky Pravdy
roce 1798 byla však biblická kniha Daniel „odpečetěna“, někteří lidé proroctví pochopili a
začali šířit zprávu o blízkém soudu. {VDV 237.1}
Podobně jako velká reformace v 16. století začalo i adventní hnutí současně v různých
zemích. V Evropě i v Americe studovali věrní a zbožní lidé proroctví, zkoumali Duchem
svatým inspirované texty a nacházeli v nich přesvědčující důkazy, že se přiblížil konec
světa. V různých zemích se nezávisle na sobě objevily skupiny křesťanů, kteří výhradně
studiem Písma dospěli k přesvědčení, že se blíží příchod Spasitele. {VDV 237.2}
Josef Wolff hlásá druhý příchod Ježíše Krista
V roce 1821, tři roky poté, co Miller dospěl studiem proroctví k přesvědčení, že se
přiblížila doba soudu, začal o blízkém příchodu Ježíše Krista kázat dr. Josef Wolff,
„misionář celého světa“. Wolff se narodil v Německu v židovské rodině, jeho otec byl rabín.
Už jako velmi mladý byl přesvědčen o pravdivosti křesťanství. Bystrý a zvídavý chlapec
pozorně naslouchal rozhovorům zbožných Židů, kteří se každý den scházeli v domě jeho
otce a hovořili o nadějích a očekávání národa, o slávě přicházejícího Mesiáše a obnově
Izraele. Jednou zaslechl jméno „Ježíš z Nazareta“ a začal se zajímat, kdo to je. „Byl to
neobyčejně nadaný Žid, když se však vydával za Mesiáše, odsoudil ho židovský soud k
smrti,“ zněla odpověď. Zvídavý chlapec se však ptal: „Proč je Jeruzalém rozbořen a my v
zajetí?“ „Běda, běda!“ odpověděl otec, „protože Židé vraždili proroky.“ Chlapci navždy
utkvěla myšlenka: „Co když byl také Ježíš prorokem a Židé ho zabili, i když byl nevinný.“
(Cesty a dobrodružství Josefa Wolffa, sv. 1, str. 6) Ten pocit byl tak silný, že se často
zastavil před křesťanským kostelem, do něhož mu bylo zakázáno vstupovat, a poslouchal
kázání. {VDV 237.3}
Když mu bylo sedm let, chlubil se před jedním starším křesťanským sousedem, jak Izrael
zvítězí, až jednou přijde Mesiáš. Starý pán na to vlídně odpověděl: „Milý chlapče, řeknu ti,
kdo byl skutečný Mesiáš: Byl to Ježíš z Nazareta…, kterého tvoji předkové ukřižovali,
podobně jako předtím zabíjeli proroky. Jdi domů a přečti si padesátou třetí kapitolu z knihy
proroka Izaiáše, a přesvědčíš se, že Ježíš Kristus je Syn Boží.“ (Tamtéž, díl 1, str. 7)
Chlapce to přesvědčilo okamžitě. Šel domů, přečetl si udanou část Písma a s údivem zjistil,
jak dokonale se předpověď splnila na Ježíši z Nazareta. Mají křesťané pravdu? Chlapec
požádal otce, aby mu proroctví vysvětlil, ten však reagoval zarytým mlčením, takže se už
neodvážil zeptat se ho na to podruhé. To jen posílilo jeho touhu dovědět se o křesťanství
více. {VDV 237.4}
Informace, které hledal, před ním doma pečlivě tajili. Když mu bylo pouhých jedenáct
let, opustil rodičovský dům a vydal se do světa, aby sám získal vzdělání a vybral si
náboženství a životní povolání. Načas našel domov u příbuzných, odtud ho ale jako
odpadlíka brzy vyhnali. Zůstal bez prostředků mezi cizími lidmi a musel se o sebe postarat
sám. Stěhoval se z místa na místo, pilně studoval a vydělával si na živobytí vyučováním
hebrejštiny. Díky jednomu katolickému učiteli se stal katolíkem a rozhodl se, že bude
217