Okamziky Pravdy

Okamžiky Pravdy
aby se ukázalo, co je v jejich srdcích. Poselství mělo vyzkoušet a očistit křesťanskou církev.
Mělo ukázat, zda členové církve milují tento svět, nebo svého nebeského Pána. Vyznávali,
že milují svého Spasitele, a nyní měli svou lásku dokázat. Budou ochotni vzdát se světských
nadějí a ambicí a přijmou radostně zvěst o druhém příchodu svého Pána? Díky poselství
měli poznat svůj skutečný duchovní stav. Bylo jim posláno z milosti, mělo je vyburcovat,
aby v pokání a pokoře hledali svého Pána. {VDV 234.2}
Zklamání má i své světlé stránky
Také zklamání — i když bylo výsledkem jejich nesprávného chápání proroctví — jim
mělo přinést užitek. Prověřilo motivace lidí, kteří tvrdili, že varovné poselství přijali.
Zavrhnou po zklamání všechno, co prožili, a přestanou důvěřovat Božímu slovu, nebo se
pokorně a s modlitbou budou snažit poznat, v čem se dopustili chyby a jaký má vlastně
proroctví smysl? Kolik z nich jednalo jen ze strachu, z chvilkového popudu nebo vzrušení?
Kolik z nich vlastně věřilo jen polovičatě nebo vůbec? Mnozí tvrdili, že se těší na příchod
Pána Ježíše, když však měli snášet posměch a odmítání ostatních, když byli vystaveni
zkoušce — protože Pán nepřišel a oni zažili zklamání —, opustí to, čemu uvěřili? Zavrhnou
pravdu doloženou jasným svědectvím Božího slova proto, že okamžitě nepochopí, proč Pán
jedná tak, jak jedná? {VDV 234.3}
Zklamání také ukázalo skutečnou sílu lidí, kteří s opravdovou vírou uposlechli to, o čem
byli přesvědčeni, že je učení Božího slova a Ducha svatého. Naučili se, čemu může lidi
naučit jen podobná zkušenost — totiž jak je nebezpečné přijímat názory a výklady lidí
namísto toho, abychom Bibli umožnili, aby se vykládala sama. Zklamání a zármutek, který
byl výsledkem jejich vlastního omylu, vedl pravé věřící k nápravě. Vedl je k důkladnějšímu
studio biblických proroctví, k tomu, že začali ověřovat základy své víry a odmítli všechno,
co sice ostatní křesťané obecně uznávali, ale co se nezakládalo na Písmu. {VDV 234.4}
To, co se zdálo těmto věřícím — podobně jako kdysi apoštolům — v hodině zkoušky
těžko pochopitelné, bylo jim později jasné. Když pak viděli, „k čemu je Pán nakonec
přivedl“ (Jakubův 5,11), pochopili, že se v jejich případě splnil Boží laskavý záměr,
přestože v důsledku vlastního omylu prožili zprvu zklamání. Na základě vlastní zkušenosti
poznali, že Pán je „lítostivý a milostivý“ a že „všechny stezky Hospodinovy jsou
milosrdenství a věrnost pro ty, kteří dodržují jeho smlouvu a svědectví“ Žalm 25,10. {VDV
235.1}
215