Okamziky Pravdy

Okamžiky Pravdy
probuzení. Zástupy lidí budou jásat, že Bůh pro ně koná úžasné věci, přitom však půjde o
působení jiného ducha. Pod náboženským pláštíkem se satan pokusí rozšířit svůj vliv na
celý křesťanský svět. {VDV 304.1}
V mnoha probuzeneckých hnutích, jež se na scéně objevila v posledních padesáti letech,
působily v menší či větší míře stejné vlivy, jaké se projeví v ještě větších hnutích v
budoucnu. Je to citové vzrušení, směs pravdy a klamu dobře připravená k tomu, aby zmátla
lidi. Nikdo se však nemusí nechat oklamat. Ve světle Božího slova není obtížné rozpoznat
podstatu těchto hnutí. Můžeme si být jisti, že tam, kde lidé neberou vážně svědectví Bible a
odmítají prosté pravdy, které prověřují lidská srdce a vyžadují sebezapření i odmítnutí světa,
tam Bůh své požehnání neuděluje. A podle pravidla, které nám dal Pán Ježíš: „Po jejich
ovoci je poznáte,“ (Matouš 7,16) je zřejmé, že tato hnutí nejsou dílem Božího Ducha. {VDV
304.2}
Bůh se zjevuje lidem ve svém slovu. Všem, kdo toto slovo přijímají, je štítem proti
satanovým podvodům, zatímco opomíjení biblických pravd — v náboženském světě dnes
tolik rozšířené — otevírá dveře všemu zlému. Lidé do značné míry ztrácejí ze zřetele
podstatu a důležitost Božího zákona. Nesprávné chápání povahy, trvalé platnosti a
závaznosti Božího zákona vede k mylným názorům na obrácení a posvěcení a vyvolává
úpadek zbožnosti v církvích. Právě zde můžeme hledat důvod, proč v dnešních
oživeneckých hnutích schází Boží Duch a jeho moc. {VDV 304.3}
Moderní přístup k Božímu zákonu
Zbožní věřící z různých církví si to uvědomují a pociťují nad tím hlubokou lítost.
Například profesor Edwards A. Park vysvětluje, co ohrožuje dnešní církve: „Jedním
zdrojem nebezpečí je to, že se z kazatelen nezdůrazňuje Boží zákon. V minulosti bývala
kazatelna ozvěnou hlasu svědomí… Naši nejskvělejší kazatelé dokázali svým kázáním
propůjčit jedinečnou vznešenost, když po vzoru Mistra vyzvedali Boží zákon, jeho přikázání
i jeho varování. Opakovali dvě velké zásady — totiž že zákon je projevem Boží dokonalosti
a člověk, který nemiluje zákon, nemiluje ani evangelium. Zákon — stejně jako evangelium
— je totiž zrcadlem, které odráží Boží povahu. Toto nebezpečí vede k další hrozbě: k
podceňování závažnosti hříchu, jeho rozšíření a zhoubnosti. Význam neposlušnosti zákona
je přímo úměrný důležitosti zákona… {VDV 304.4}
Se zmíněným nebezpečím se pojí nebezpečí podceňování Boží spravedlnosti. V současné
době mají kazatelé sklon oddělovat Boží spravedlnost od jeho dobroty, nevyzdvihují Boží
dobrotu jako zásadu, ale snižují ji na pouhý cit. Tyto nové teologické názory rozdělují to, co
Bůh spojil. Je Boží zákon dobrý, nebo špatný? Je dobrý. Pak je i spravedlnost dobrá, protože
se snaží zákon plnit. Ze zvyku podceňovat Boží zákon a spravedlnost, z rozsahu a
zhoubnosti lidské neposlušnosti člověk snadno dojde ke zvyku nedoceňovat Boží milost,
která přináší odpuštění hříchu.“ Tím evangelium ztrácí v myslích lidí cenu a význam, a tito
lidé jsou zakrátko ochotni dát vlastně Bibli stranou. {VDV 305.1}
284