Okamziky Pravdy

Okamžiky Pravdy
26. Kapitola — Obránci pravdy
Obnovu zachovávání soboty, ke které má dojít v době konce, předpovídá prorok Izaiáš:
„Toto praví Hospodin: Dodržujte právo, jednejte spravedlivě, protože má spása se už
přiblížila, už se zjevuje má spravedlnost. Blaze člověku, který tak jedná, lidskému synu,
který se toho drží a dbá na to, aby neznesvěcoval den odpočinku, který se má na pozoru, aby
jeho ruka neučinila nic zlého.“ „Těm z cizinců, kteří se připojili k Hospodinu, aby mu
sloužili a z lásky k jeho jménu se stali jeho služebníky, praví: Všechny, kdo dbají na to, aby
neznesvěcovali den odpočinku, kdo se pevně drží mé smlouvy, přivedu na svou svatou horu
a ve svém domě modlitby je oblažím radostí.“ Izajáš 56,1.2.6.7. {VDV 295.1}
Tato slova se vztahují na křesťanský věk, vyplývá to z kontextu: Hospodin „shromažďuje
zahnané z Izraele. Shromáždím k němu ještě další, k těm, kteří už k němu byli
shromážděni.“ Izajáš 56,8. Text naznačuje shromažďování pohanů prostřednictvím hlásání
evangelia a vyslovuje požehnání pro ty, kdo budou zachovávat sobotu. Závaznost čtvrtého
přikázání platí i po ukřižování, vzkříšení a nanebevstoupení Ježíše Krista, a to až do doby,
kdy budou Kristovi služebníci kázat všem národům radostnou zvěst evangelia. {VDV
295.2}
Pán prostřednictvím proroka Izaiáše přikazuje: „Zavaž svědectví a zapečeť zákon mezi
mými učedníky.“ Izajáš 8,16. Pečeť Božího zákona se nachází ve čtvrtém přikázání. Je to
jediné ze všech deseti přikázání, které uvádí jméno i titul Zákonodárce. Představuje ho jako
Stvořitele nebe i země a ukazuje, že proto Bohu náleží přede vším ostatním naše úcta a
uctívání. Kromě tohoto údaje Desatero neuvádí nic, co by ukazovalo totožnost Zákonodárce.
Když papežství změnilo sobotu, odstranilo tím z Božího zákona pečeť. Pán Ježíš vyzývá své
následovníky, aby ji obnovili tím, že vyvýší sobotu čtvrtého přikázání na místo, které jí
náleží jako památníku Stvořitele a symbolu jeho moci. {VDV 295.3}
„K zákonu a svědectví!“ Setkáváme se s mnoha vzájemně si odporujícími naukami a
teoriemi, Boží zákon je však jediné neomylné pravidlo, kterým máme měřit všechny názory,
nauky a teorie. Proto prorok napsal: „Což oni neříkají takové slovo, že mu z něho nevzejde
jitřní záře?“ Izajáš 8,20. {VDV 295.4}
Bůh přikazuje: „Volej z plna hrdla, bez zábran! Rozezvuč svůj hlas jako polnici! Mému
lidu ohlas jeho nevěrnost, domu Jákobovu jeho hříchy.“ Ne bezbožný svět, ale ti, které Pán
považuje za svůj lid, mají být káráni za své přestupky. Dále Pán přikazuje: „Den co den se
mne dotazují, chtějí poznat moje cesty jako pronárod, jenž koná spravedlnost a řád svého
Boha neopouští.“ Izajáš 58,1.2. Prorok hovoří o lidech, kteří se pokládají za spravedlivé a
okázale dávají najevo horlivost pro Boží věc. Přísné a vážné pokárání od toho, kdo zná
jejich srdce, však dokazuje, že nerespektují Boží přikázání. {VDV 296.1}
276