21.04.2023 Views

Okamziky Pravdy

Misterija povijesti nije potpuno tamna, jer je to veo koji samo djelomično prikriva kreativnu aktivnost, duhovne sile i djelovanje duhovnih zakona. Uobičajeno je reći da je krv mučenika sjeme Crkve, a ipak, ono što mi tvrdimo je jednostavno da pojedinačni akti duhovnih odluka daju društveni plod... Za velike kulturne promjene i povijesne revolucije koje odlučuju sudbinu naroda ili karakter doba kumulativan je rezultat niza duhovnih odluka... vjere i uvida, ili odbijanja i sljepoće pojedinaca. Nitko ne može uperiti prst na ultimativan duhovni čin koji poremeti ravnotežu i čini da vanjski poredak društva poprimi novi oblik...

Misterija povijesti nije potpuno tamna, jer je to veo koji samo djelomično prikriva kreativnu aktivnost, duhovne sile i djelovanje duhovnih zakona. Uobičajeno je reći da je krv mučenika sjeme Crkve, a ipak, ono što mi tvrdimo je jednostavno da pojedinačni akti duhovnih odluka daju društveni plod... Za velike kulturne promjene i povijesne revolucije koje odlučuju sudbinu naroda ili karakter doba kumulativan je rezultat niza duhovnih odluka... vjere i uvida, ili odbijanja i sljepoće pojedinaca. Nitko ne može uperiti prst na ultimativan duhovni čin koji poremeti ravnotežu i čini da vanjski poredak društva poprimi novi oblik...

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Okamžiky <strong>Pravdy</strong><br />

Nástroj náboženského útlaku<br />

Protestanté ve Spojených státech kráčejí nyní ve stopách katolíků, když se pro církevní<br />

instituce a zvyky snaží získat podporu státu. Tím ovšem dávají katolicismu prostor k tomu,<br />

aby v protestantské Americe mohl získat moc, kterou v Evropě ztratil. Ještě závažnější je<br />

skutečnost, že toto hnutí má za cíl prosadit všeobecné zachovávání neděle. To je něco, co<br />

pochází z Říma, protože Řím považuje neděli za symbol své autority. Protestantské církve<br />

tak prostupuje duch papežství — duch přizpůsobování se světským zvykům, uctívání<br />

lidských tradic místo Božích přikázání —, který je vede k tomu, aby vyvyšovaly neděli,<br />

stejně jako to kdysi dělala římská církev. {VDV 371.2}<br />

Chceme-li pochopit, jaké prostředky budou použity v zápasu, který brzy vypukne, stačí<br />

se seznámit s prostředky, které k dosažení stejného cíle použil v minulosti Řím. Chceme-li<br />

vědět, jak budou katolíci spolu s protestanty jednat s lidmi, kteří odmítají jejich názory,<br />

povšimněme si, jak postupoval Řím proti zachovávání soboty a proti jejím<br />

obhájcům. {VDV 371.3}<br />

Císařské dekrety, všeobecné koncily a církevní ustanovení podporované světskou mocí<br />

byly stupně, po nichž vystoupil pohanský svátek až na čestné místo v křesťanském světě.<br />

Prvním veřejným opatřením vynucujícím zachovávání neděle byl zákon vydaný roku 321 po<br />

Kristu císařem Konstantinem (viz Dodatek č. 5). Zákon nařizoval, aby obyvatelé měst<br />

odpočívali v „ctihodný den slunce“, dovoloval však venkovanům konat zemědělské práce.<br />

Ačkoli to vlastně byl pohanský svátek, císař jej nařídil poté, co formálně přijal<br />

křesťanství. {VDV 371.4}<br />

Protože se ukázalo, že císařský příkaz není dostatečnou náhradou za Boží autoritu, zasáhl<br />

biskup Eusebius, který se ucházel o přízeň knížat a snažil se zalichotit Konstantinovi.<br />

Vystoupil s názorem, že Kristus přeložil den odpočinku ze soboty na neděli. Jako důkaz pro<br />

nové učení však neuvedl ani jediný text Písma a navíc bezděčně potvrdil nesmyslnost této<br />

doktríny, když prozradil, kdo je ve skutečnosti původcem změny. Prohlásil: „Všechno, co se<br />

mělo konat v sobotu, přenesli jsme na den Páně.“ (Robert Cox, Sabbath Laws and Sabbath<br />

Duties, str. 538) Jakkoli nesmyslné byly argumenty pro zavedení neděle, posloužily přesto k<br />

tomu, že se lidé odvážili znevažovat sobotu. Tak nakonec všichni, kdo usilovali o přízeň<br />

světa, tento populární lidový svátek přijali. {VDV 371.5}<br />

S tím, jak papežství zapouštělo stále pevnější kořeny, se také čím dál více prosazovalo<br />

zachovávání neděle. Po určitou dobu mohli ještě lidé pracovat na polích a nechodit v neděli<br />

do kostela. Za sedmý den i nadále pokládali sobotu. Pomalu a jistě se však prosazovala<br />

změna. Všichni, kdo zastávali církevní úřady, nesměli například v neděli projednávat<br />

soukromé soudní spory. O něco později církev nařídila, že nikdo — příslušník žádného<br />

stavu — nesmí v neděli konat všední práci. Příslušníci svobodného stavu měli být přitom<br />

trestáni peněžitými pokutami, zatímco poddaní ranami holí. Později bylo nařízeno, že bohatí<br />

350

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!