Okamziky Pravdy

Okamžiky Pravdy
7. Kapitola — Začátek revoluce
Martin Luther zaujímá přední postavení mezi těmi, kteří byli povoláni, aby vyvedli
církev ze tmy středověkého papežství do světla čistší víry. Luther byl horlivý, nadšený a
zanícený, bál se jedině Boha a jako jediný základ pro víru uznával Písmo svaté. Byl to muž,
kterého jeho doba potřebovala. Jeho prostřednictvím Bůh vykonal veliké dílo pro obnovu
církve a šíření pravdy ve světě. {VDV 84.1}
Podobně jako první hlasatelé evangelia také Luther vyšel z chudých poměrů. Dětství
prožil ve skromné rodině německého venkovana; jeho otec prací v dolech vydělával peníze
na jeho výchovu — chtěl mít ze svého syna právníka. Bůh však s ním měl jiné záměry:
Luther se měl stát stavitelem „velkého chrámu“, který byl budován postupně v průběhu
mnoha staletí. Bůh připravoval Luthera pro jeho důležité životní poslání ve škole nesnází,
odříkání a přísné kázně. {VDV 84.2}
Lutherův otec byl muž energický a rozhodný, měl pevné zásady a potrpěl si na čestnost a
otevřenost. Měl správný smysl pro povinnosti — plnil je bez ohledu na možné následky.
Díky zdravému selskému rozumu záhy pochopil, že mnišským řádům není co důvěřovat.
Nesl proto s velkou nelibostí, když Martin Luther bez jeho svolení vstoupil do kláštera.
Trvalo dva roky, než se se synem znovu smířil, ale ani pak svůj názor nezměnil. {VDV
84.3}
Lutherovi rodiče věnovali výchově a vzdělání svých dětí velkou pozornost. Snažili se jim
poskytnout poznání Boha a vštípit jim křesťanské ctnosti. Syn často slyšel, jak se jeho otec
modlí, aby si děti vštípily do paměti Hospodinovo jméno a jednoho dne mohly přispět k
rozšíření Boží pravdy. Rodiče využívali každou příležitost, kterou jim život plný tvrdé práce
mohl poskytnout, aby přispěli ke zvýšení mravní úrovně a k rozvoji rozumových schopností
svých dětí. Opravdově a vytrvale se snažili připravit své děti pro zbožný a užitečný život.
Byli důslední a neoblomní, a jejich výchova byla někdy až příliš přísná. Ale syn sám, i když
si uvědomoval, že v některých věcech chybovali, nacházel v této přísné výchově více
kladných než záporných stránek. {VDV 84.4}
Ve škole, kam ho rodiče poslali už v raném mládí, jednali s Lutherem drsně až krutě.
Doma měli takovou nouzi, že když začal chodit do školy v jiném městě, musel si vydělávat
na stravu zpěvem po domech. Často přitom trpěl hladem. Tehdejší ponuré a pověrami
prostoupené náboženské představy mu naháněly strach. Chodil spát utrápený, bál se temné
budoucnosti a třásl se hrůzou při pomyšlení na Boha, kterého znal spíše jako přísného,
neúprosného soudce a krutého tyrana než jako laskavého nebeského Otce. {VDV 85.1}
I za tak nepříznivých okolností usiloval Luther o vysokou mravní a rozumovou úroveň.
Dychtil po vědění. Jeho vážná a praktická povaha ho vedla k tomu, že toužil spíše po věcech
trvalých a užitečných než po něčem okázalém a povrchním. {VDV 85.2}
70