Okamziky Pravdy

Okamžiky Pravdy
14. Kapitola — Reformace na britských ostrovech
Mezitím co Luther otvíral do té doby uzavřenou Bibli lidem v Německu, pracoval na
stejném úkolu Tyndale v Anglii. Viklef přeložil Bibli z latinského textu, který obsahoval
mnoho chyb, a tato Bible nikdy ani nevyšla tiskem; ruční opis měl přitom tak vysokou cenu,
že si jej mohlo opatřit jen několik bohatých a urozených lidí. K jejímu omezenému rozšíření
přispělo i to, že ji církev přísně zakázala. Roku 1516 — rok předtím, než Luther vyhlásil své
teze — vydal Erasmus řecký a latinský text Nového zákona, a Boží slovo tak bylo vůbec
poprvé vytištěno v původním jazyku. V tomto vydání opravil mnohé chyby předchozích
rukopisů, a text se tak stal srozumitelnější. Mnoha vzdělaným lidem to pomohlo k lepšímu
poznání pravdy a povzbudilo je to v reformačním úsilí; většina prostých lidí však i nadále k
Božímu slovu přístup neměla. Tyndale měl proto navázat na Viklefovo úsilí tím, že dá svým
krajanům Bibli v jejich mateřštině. {VDV 165.1}
Tyndale pilně studoval a usilovně hledal pravdu — pochopit evangelium mu umožnil
Erasmův řecký text Nového zákona. Začal hlásat své přesvědčení a žádal, aby každé učení
bylo prověřováno Písmem. Na námitku katolíků, že Bibli vydala církev a že tedy pouze
církev ji může vykládat, Tyndale odpověděl: „Víte, kdo naučil orly hledat si kořist? A tentýž
Bůh učí své hladovějící děti, aby hledaly svého Otce v jeho slově. Vy jste nám Písmo
nedali, naopak, vy jste je před námi ukryli. Upalujete ty, kdo je hlásají a učí, a kdybyste
mohli, ‚upálili‘ byste i Písmo.“ (D’Aubigné, Dějiny reformace šestnáctého století, sv. 18,
kap. 4) {VDV 165.2}
Tyndalova kázání se setkala s širokou odezvou a mnozí přijali pravdu. Kněží však
pozorně sledovali situaci, a jakmile se Tyndale vzdálil, výhrůžkami a zkreslováním faktů
mařili jeho úsilí. V mnoha případech se jim to také podařilo. Tyndale o tom řekl: „Co mohu
dělat. Zatímco já zasévám, nepřítel pustoší pole, které jsem opustil. Nemohu být všude.
Kdyby jen křesťané měli Písmo svaté ve vlastním jazyku, sami by odolali těmto chytrákům.
Bez Bible nemohou laikové pravdu plně pochopit.“ (D’Aubigné, Dějiny reformace
šestnáctého století, sv. 18, kap. 4) {VDV 165.3}
Tyndale překládá Nový zákon
Začal se zabývat novou myšlenkou. Říkal si: „V Hospodinově chrámu byly žalmy
zpívány v jazyku Izraele, nemělo by tedy být evangelium hlásáno mezi námi v angličtině?
… Má mít církev méně světla v poledne, než měla ráno? … Křesťané musí číst Nový zákon
ve své mateřštině.“ Církevní učitelé a učenci se mnohdy liší ve svých názorech. Jen Bible
může člověka přivést k poznání pravdy. „Jeden teolog hlásá to, druhý ono… Oba dva pak
odporují ostatním… Jak můžeme poznat, kdo mluví pravdu, a kdo hlásá lež? … Jak? …
Opravdu jen podle Božího slova.“ (D’Aubigné, Dějiny reformace šestnáctého století, sv. 18,
kap. 4) {VDV 166.1}
147