Okamziky Pravdy

Okamžiky Pravdy
viníka nenechává bez trestu.“ 2. Mojžíšova 34,6.7. „Všechny svévolníky vyhlazuje.“
„Vzpurní budou do jednoho vyhlazeni, potomstvo svévolníků bude vymýceno.“. Žalm
145,20; Žalm 37,38. Moc a autorita Boží vlády ukončí vzpouru. Všechny projevy
spravedlnosti budou však v plném souladu s Božím charakterem — s jeho milosrdenstvím,
dobrotou a shovívavostí. {VDV 352.2}
Bůh neznásilňuje lidskou vůli a úsudek. Nemá zalíbení v otrocké poslušnosti. Přeje si,
aby ho bytosti, které stvořil, milovaly, protože si jejich lásku zaslouží. Chce, aby ho
poslouchaly, protože si uvědomují hodnotu jeho moudrosti, spravedlnosti a lásky. Lidé,
kteří správně chápou tyto vlastnosti, jej budou milovat, protože obdivují jeho
vlastnosti. {VDV 352.3}
Zásady laskavosti, milosrdenství a lásky, jimž učil a jež ztělesňoval náš Spasitel, jsou
projevem Boží vůle a povahy. Ježíš prohlásil, že neučí nic jiného, než co přijal od Otce.
Zásady Boží vlády se dokonale shodují s příkazem Spasitele: „Milujte své nepřátele.“ Bůh
vykoná spravedlnost nad bezbožnými pro blaho vesmíru, a vlastně i pro blaho jich samých.
Chtěl by je učinit šťastnými, kdyby to neodporovalo zákonům jeho vlády a spravedlnosti
jeho povahy. Projevuje jim svou lásku, umožňuje jim poznat svůj zákon a nabízí jim svou
milost. Oni však jeho láskou pohrdají, přestupují jeho zákon a odmítají jeho milost. A
přestože stále přijímají Boží dary, vůči Dárci se chovají neuctivě. Nenávidí Boha, protože
vědí, že nemůže přijmout jejich hříchy. Pán dlouho snáší jejich převrácenost, nakonec ale
přijde rozhodující hodina, kdy se rozhodne o jejich údělu. Připoutá Bůh tyto vzbouřence k
sobě násilím? Přinutí je, aby plnili jeho vůli? {VDV 352.4}
Lidé, kteří si vybrali za svého vůdce satana a nechali se ovládnout jeho mocí, nejsou
připraveni vstoupit do Boží přítomnosti. V jejich povaze zakořenila pýcha, faleš,
požitkářství a krutost. Mohli by vstoupit do nebe a žít věčně s lidmi, kterými tady na zemi
pohrdali a které nenáviděli? Pravda nebude pro lháře nikdy příjemná. Pokora nikdy
neuspokojí domýšlivost a pýchu. Čistota není přijatelná pro zkaženého a nesobecká láska se
sobci nikdy nezalíbí. Jakou radost by mohlo nebe nabídnout lidem, kteří mají výhradně
světské a sobecké zájmy? {VDV 352.5}
Mohou být lidé, kteří celý život prožili ve vzpouře proti Bohu, náhle přeneseni do nebe,
do přítomnosti vznešené a svaté dokonalosti, kde je každá bytost naplněna láskou a každá
tvář září radostí, kde zní krásná hudba k poctě Boha a Beránka a kde na vykoupené dopadá
nepřetržitý proud světla vycházející z tváře Boha, který sedí na trůnu? Mohou lidé, kteří
nenávidí Boha, pravdu a svatost, přijít mezi nebeské zástupy a zpívat s nimi chvalozpěvy?
Mohli by snést slávu Boha a Beránka? Ne. Bůh jim poskytl lhůtu milosti, aby si mohli
vytvořit povahu pro nebesa. Oni však nikdy neučili svou mysl, aby si zamilovala čistotu,
nikdy se neučili jazyku nebes — a nyní je už příliš pozdě. Život prožitý ve vzpouře proti
Bohu je nepřipravil pro nebe. Svatost a pokoj nebe by jim působily utrpení. Boží sláva by
pro ně byla zničujícím ohněm. Nutně by se z tak svatého místa snažili uprchnout. Přáli by si
331