Okamziky Pravdy

Okamžiky Pravdy
zklamání prověřilo také jejich víru — podobně jako byla zkoušená víra Hebrejů u Rudého
moře. Kdyby stále důvěřovali Bohu, který je provázel i v minulosti, prožili by také Boží
vysvobození. Kdyby všichni, kdo se aktivně účastnili adventního hnutí v roce 1844, přijali a
v moci Ducha svatého zvěstovali poselství třetího anděla, Pán by jejich prostřednictvím
vykonal velké dílo. Svět by zalila záplava světla. Obyvatelé celého světa by už dávno byli
varováni, závěrečné dílo by bylo dokončeno a Kristus by už přišel, aby vykoupil svůj
lid. {VDV 299.1}
Bůh nechtěl, aby Izrael bloudil čtyřicet let po poušti. Chtěl Izraelce vést přímou cestou do
Kenaanu, kde pak mohli žít jako svatý a šťastný národ. Avšak „nemohli vejít pro svou
nevěru“. Židům 3,19. Protože se bouřili a odmítali Boha, zahynuli na poušti. Do zaslíbené
země vešli jiní. Podobně nebylo Božím záměrem, aby se příchod Ježíše Krista tak oddálil a
jeho lid zůstal tolik let ve světě hříchu a zármutku. Jejich nevěra je však oddělila od Boha.
Když odmítli splnit úkol, který jim Bůh svěřil, povolal k hlásání poselství jiné. Z
milosrdenství ke světu odkládá Ježíš svůj příchod, aby poskytl hříšníkům možnost
vyslechnout varování a najít záchranu u Spasitele dříve, než na svět dopadne Boží
soud. {VDV 299.2}
Stejně jako dříve i nyní hlásání pravdy, která kárá hříchy a vytýká bludy, vyvolává odpor
a nepřátelství. „Neboť každý, kdo dělá něco špatného, nenávidí světlo a nepřichází k světlu,
aby jeho skutky nevyšly najevo.“ Jan 3,20. Když lidé zjistí, že své názory neobhájí Písmem,
snaží se mnozí hájit svá stanoviska za každou cenu. Terčem jejich škodolibých útoků se pak
stává povaha a pohnutky lidí, kteří obhajují nepopulární pravdy. To se dělo ve všech
dobách. O Eliášovi prohlásili, že „uvádí do zkázy“ Izrael, Jeremiáše označili za zrádce,
Pavla obvinili, že zneuctil chrám. Od té doby až dodnes jsou lidé věrní pravdě označováni
za svůdce, kacíře nebo rozkolníky. Lidé, kteří mají příliš málo víry, aby přijali pevné
prorocké slovo, ochotně a bez výhrad důvěřují obviněním namířeným proti těm, kdo se
opovažují kárat obecně rozšířené hříchy. Tento jev bude stále častější. Bible učí, že se blíží
doba, kdy budou státní zákony v takovém rozporu s Božím zákonem, že každý, kdo bude
chtít zachovávat Boží nařízení, bude odsuzován a trestán jako zločinec. {VDV 299.3}
Jaké povinnosti má v takové situaci posel pravdy? Má z toho snad vyvodit, že nemůže
pravdu hlásat, protože lidi vede jen k tomu, aby se vyhýbali jejím požadavkům nebo proti ní
bojovali? Ne, podobně jako dřívější reformátoři nemá právo ponechat si svědectví Božího
slova pro sebe jen proto, že vyvolává odpor. Svědectví pro víru, které přinesli věrní a
mučedníci, bylo zaznamenáno pro užitek následujících pokolení. Tyto životní příklady
svatosti a vytrvalosti byly zachovány proto, aby dodaly odvahu lidem, které Bůh nyní
povolává, aby o něm svědčili. Bůh jim dal milost a poznání pravdy ne proto, aby si ji
nechali pro sebe, ale proto, aby jejich prostřednictvím poznalo Boha co nejvíce lidí. Svěřil
Bůh poselství také svým služebníkům v tomto pokolení? Pak by je měli předat okolnímu
světu. {VDV 300.1}
280