Okamziky Pravdy

Okamžiky Pravdy
Howard Crosby prohlásil: „Je znepokojující, že Kristova církev tak nedostatečně plní
záměry svého Pána. Právě tak jako se kdysi Židé díky svým přátelským svazkům s
pohanskými národy vzdalovali ve svých srdcích od Boha, tak i dnes Kristova církev
pěstováním falešného přátelství s nevěřícím světem opouští Boží směrnice správného života
a přijímá škodlivé — i když často zdánlivě správné — zvyky nekřesťanské společnosti.
Používá při tom argumenty a dochází k názorům, které jsou cizí Božímu zjevení a
neslučitelné s růstem v milosti.“ (Howard Crosby, The Healthy Christian, An Appeal to the
Church, str. 141.142) {VDV 255.2}
V tomto přílivu světskosti a honby za požitky se téměř vytrácí sebezapření a
sebeobětování pro věc Ježíše Krista. „Mnozí dnešní členové našich církví byli v dětství
vychováni, aby přinášeli oběti a pro Krista něco vykonali.“ I když má dnes „církev
nedostatek prostředků, … nesmí nikoho vyzývat, aby něco dal. To se údajně nesmí! Je třeba
konat burzy, výstavy, prodej starožitností nebo společenská setkání, prostě něco, aby se lidé
bavili.“ {VDV 255.3}
Guvernér státu Wisconsin, Washburn, ve svém novoročním projevu z 9. ledna 1873 řekl:
„Zřejmě je třeba vydat zákon, který by umožnil uzavřít školy, kde se vychovávají hazardní
hráči. Je to prostě všude. I církve (jistě nevědomky) někdy konají ďáblovo dílo, když
pořádají dobročinné koncerty, tomboly, loterie, soutěže o ceny. Obvykle tím sice sledují
účely náboženské nebo dobročinné, někdy jsou za tím ale i cíle méně ušlechtilé. To všechno
jsou akce, jejichž účelem je získat peníze, aniž se však za ně poskytují odpovídající
hodnoty. Nic není tak demoralizujícího, tak jedovatého — zvláště pro mladé — jako
získávání peněz nebo majetku bez práce. Úctyhodní lidé, kteří se angažují v takových
vlastně hazardních podnicích, uklidňují své svědomí tím, že získané peníze poslouží dobrým
účelům. Nelze se pak divit, že mládež tak snadno propadá vzrušení, které přinášejí hazardní
hry.“ {VDV 255.4}
Sklon přizpůsobovat se světu je patrný ve všech církvích. Robert Atkins vykreslil v
jednom svém kázání v Londýně ponurý obraz duchovního úpadku, který zavládl v Anglii:
„Opravdu spravedliví lidé se ztrácejí a nikdo si s tím nedělá starosti. Dnešní křesťané — ať
patří k jakékoli církvi — milují svět, přizpůsobují se mu, usilují o osobní pohodlí a touží po
úctě a vážnosti. Pán je povolal, aby trpěli s Kristem, oni se však zhroutí, sotva zaslechnou
drobnou urážku… Odpadlictví, odpadlictví, odpadlictví je vytesáno nad vchodem do
každého kostela. Kdyby si to uvědomovali, kdyby to cítili, byla by ještě naděje, ale běda,
oni jen volají: Jsme bohatí, máme všeho dost a nic nepotřebujeme.“ (Robert Atkins, Second
Advent Library, traktát č. 39) {VDV 255.5}
Věroučné problémy
Velký hřích, který Písmo vytýká Babylónu, spočívá v tom, že „opojil všechny národy
svým smilstvem“. Zjevení 14,8. Opojný pohár nabízený světu představuje falešné učení,
které církev přijala jako důsledek svého nesprávného spojení s mocnými tohoto světa.
235