Okamziky Pravdy
Misterija povijesti nije potpuno tamna, jer je to veo koji samo djelomično prikriva kreativnu aktivnost, duhovne sile i djelovanje duhovnih zakona. Uobičajeno je reći da je krv mučenika sjeme Crkve, a ipak, ono što mi tvrdimo je jednostavno da pojedinačni akti duhovnih odluka daju društveni plod... Za velike kulturne promjene i povijesne revolucije koje odlučuju sudbinu naroda ili karakter doba kumulativan je rezultat niza duhovnih odluka... vjere i uvida, ili odbijanja i sljepoće pojedinaca. Nitko ne može uperiti prst na ultimativan duhovni čin koji poremeti ravnotežu i čini da vanjski poredak društva poprimi novi oblik...
Misterija povijesti nije potpuno tamna, jer je to veo koji samo djelomično prikriva kreativnu aktivnost, duhovne sile i djelovanje duhovnih zakona. Uobičajeno je reći da je krv mučenika sjeme Crkve, a ipak, ono što mi tvrdimo je jednostavno da pojedinačni akti duhovnih odluka daju društveni plod... Za velike kulturne promjene i povijesne revolucije koje odlučuju sudbinu naroda ili karakter doba kumulativan je rezultat niza duhovnih odluka... vjere i uvida, ili odbijanja i sljepoće pojedinaca. Nitko ne može uperiti prst na ultimativan duhovni čin koji poremeti ravnotežu i čini da vanjski poredak društva poprimi novi oblik...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Okamžiky <strong>Pravdy</strong><br />
daru nebes. Je to odsudek lhostejnosti, která miluje pohodlí a tento svět, a spokojí se s<br />
prohlášením, že proroctvím nelze porozumět. {VDV 229.2}<br />
Nepochopené proroctví o Mesiáši<br />
I když rozum omezeného člověka nemůže proniknout do myšlení nekonečného Boha, ani<br />
plně pochopit jeho záměry, často nejsou lidé schopni porozumět Božímu poselství proto, že<br />
se dopouštějí nějaké chyby nebo že něco přehlížejí. Jejich myšlení je mnohdy tak zaslepeno<br />
lidskými názory, tradicemi a nesprávnými naukami, že dokážou jen částečně pochopit velké<br />
pravdy zjevené v Božím slovu. Podobně na tom byli také učedníci Ježíše Krista v době, kdy<br />
s nimi Pán Ježíš osobně žil. Přejali lidovou představu mesiáše jako pozemského vládce,<br />
který povýší Izrael na světovládný trůn, takže nebyli schopni rozumět jeho slovům, když<br />
předpovídal své utrpení a smrt. {VDV 229.3}<br />
Ježíš Kristus je vyslal s poselstvím: „Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte<br />
pokání a věřte evangeliu.“ Marek 1,15. Toto poselství bylo založeno na proroctví z knihy<br />
Daniel, deváté kapitoly. Anděl prohlásil, že po šedesáti devíti prorockých týdnech přijde<br />
„Pomazaný vévoda“. Apoštolové tedy s velkými nadějemi a s radostným očekáváním<br />
vyhlíželi, kdy už bude nastoleno v Jeruzalémě království mesiáše, který bude vládnout nad<br />
celým světem. {VDV 229.4}<br />
Hlásali poselství, které jim Kristus svěřil, i když mu sami správně nerozuměli; přestože<br />
vycházelo z textu Daniel 9,25, nechápali smysl následujícího verše téže kapitoly, který<br />
předpovídá, že „Pomazaný bude zahlazen,“ jemu to však neublíží. Od nejútlejšího dětství<br />
byla jejich srdce naladěna na očekávání slávy pozemské říše, a to je tak zaslepilo, že<br />
nepochopili ani smysl proroctví, ani význam Kristových slov. {VDV 229.5}<br />
Splnili svou povinnost tím, že židovskému národu tlumočili nabídku milosti, ale jejich<br />
očekávání — že uvidí svého Pána nastupovat na Davidův trůn — se nenaplnilo. Zděšeně<br />
sledovali jeho zatčení, bičování, zesměšňování, odsouzení a konečné ukřižování. Kolik<br />
beznaděje a zklamání museli zakusit v těch dnech, kdy jejich Pán odpočíval v hrobě! {VDV<br />
229.6}<br />
Kristus přišel přesně tehdy a tak, jak to předpověděla proroctví. Biblické záznamy se<br />
naplnily do puntíku. Kázal poselství o spasení a „jeho slovo bylo mocné“ — posluchači<br />
poznali, že toto poselství pochází z nebe. Písmo a Duch svatý potvrdili jeho božské<br />
pověření. {VDV 229.7}<br />
Přestože učedníci milovali opravdově svého drahého Mistra, jejich mysl zatemňovaly<br />
pochybnosti a nejistota. V zármutku si pak ani nevzpomněli, že Pán Ježíš své utrpení a smrt<br />
předpovídal. Mohli by prožívat takový zármutek a zklamání, kdyby Ježíš z Nazareta byl<br />
opravdu mesiášem? Tato otázka je trýznila během dlouhých, beznadějných hodin oné<br />
soboty mezi jeho smrtí a vzkříšením, zatímco Spasitel odpočíval v hrobce. {VDV 230.1}<br />
210
Change language