Okamziky Pravdy

Okamžiky Pravdy
To je výsledek působení Božího Ducha. Jediným důkazem skutečného pokání je náprava
života. Teprve když člověk splní, co slíbil, když vrátí, co ukradl, když vyzná své hříchy a
začne milovat Boha a své bližní, tehdy může mít hříšník jistotu, že se smířil s Bohem.
Takové výsledky se v minulosti vždy projevily jako následek náboženského obrození a
svědčí o tom, že náboženská probuzení Bůh požehnal pro záchranu člověka a pro
pozvednutí lidstva. {VDV 303.2}
Povrchní zbožnost
Mnohá probuzenecká hnutí moderní doby se však zásadně liší od projevů Boží milosti,
které v dřívějších dobách provázely působení hlasatelů evangelia. Je sice pravda, že
vyvolávají značný ohlas — mnozí o sobě prohlašují, že prožili obrácení, církve
zaznamenávají přírůstek členů. Dlouhodobé výsledky nás však neopravňují k domněnce, že
přinesla odpovídající rozvoj skutečného duchovního života. Světlo, které nakrátko vzplane,
brzy opět uhasne a zanechá po sobě ještě větší temnotu, než jaká byla předtím. {VDV
303.3}
Populární probuzenecká hnutí často působí na obrazotvornost, a to tím, že probouzejí v
lidech emoce a snaží se uspokojit jejich touhu po něčem novém a vzrušujícím. Tímto
způsobem obrácení lidé však příliš netouží po biblické pravdě, ani se nijak zvlášť nezajímají
o svědectví proroků a apoštolů. Bohoslužba pro ně není přitažlivá, pokud neobsahuje něco
vzrušujícího; poselství, jež se dovolává střízlivého rozumu, na ně nepůsobí. Nezajímají se o
prostá varování Božího slova, která se přímo dotýkají jejich věčného života. {VDV 303.4}
Nejvyšším životním zájmem každého opravdově obráceného je vztah k Bohu a k věčným
hodnotám. Kde je však v dnešních církvích opravdová oddanost Bohu? Nově obrácení lidé
neodkládají svou pýchu, ani lásku ke světu. Nejsou o nic ochotnější zapřít se, vzít na sebe
svůj kříž a následovat milujícího a pokorného Ježíše, než byli před svým obrácením.
Náboženství se pro nevěřící a pochybovače stalo předmětem posměchu, protože mnoho
vyznavačů křesťanství neví nic o jeho zásadách. Z mnoha církví se téměř vytratila síla
zbožnosti. Myšlenky na Boha vytlačily církevní výlety, divadelní představení, krásné
budovy, snaha o okázalost. Majetek, bohatství a světské záležitosti zaměstnávají lidi do té
míry, že si jen stěží povšimnou věcí věčného zájmu. {VDV 303.5}
Navzdory všeobecnému úpadku víry a zbožnosti jsou v těchto církvích stále ještě praví
následovníci Ježíše Krista. Dříve než na zem dopadnou konečné Boží soudy, dojde mezi
Božím lidem k takovému oživení původní zbožnosti, jaké se neprojevilo od doby apoštolů.
Na Boží lid sestoupí Boží Duch a moc a mnozí se oddělí od těch církví, v nichž láska ke
světu potlačila lásku k Bohu a jeho slovu. Duchovní i členové těchto církví radostně přijmou
velké pravdy, které nechal hlásat Bůh, aby se lidé připravili na druhý Kristův příchod.
Nepřítel spasení by ovšem toto dílo rád zmařil; a dříve než přijde doba pro toto hnutí, pokusí
se je napodobit. V církvích, které dostane pod svou klamnou moc, vzbudí dojem, že na ně
Bůh seslal své požehnání a projeví se něco, co budou považovat za velké náboženské
283