Okamziky Pravdy

Okamžiky Pravdy
prostřednického díla objeví Kristus „ne už kvůli hříchu, ale ke spáse“ (Židům 9,28), aby
jako požehnání dal věčný život svému lidu, který ho očekával. Tak jako kněz vyčistil
svatyni od hříchů a vložil je na hlavu kozla určeného k vyhnání, tak Kristus vloží všechny
vyznané hříchy na satana, původce a podněcovatele hříchu. A tak jako kozel, nesoucí hříchy
Izraele, byl zahnán „na poušť“ (3. Mojžíšova 16,22), tak i satan ponese vinu za všechny
hříchy, k nimž svedl Boží lid. Po tisíc let bude uvězněn na zemi, která bude v té době pustá
a neobydlená. Nakonec podstoupí plný trest za hříchy v ohni, který zničí také všechny
bezbožné. Konečným odstraněním hříchu a osvobozením všech, kdo dobrovolně odmítli
zlo, se dovrší velký plán záchrany člověka. {VDV 316.5}
V předpověděné době — po uplynutí 2,300 prorockých dnů, v roce 1844 — začal
vyšetřující soud a odstraňování hříchů. Všichni, kdo se kdy hlásili ke Kristu, musí
podstoupit vyšetřování. Živí i mrtví jsou souzeni „podle svých činů zapsaných v těch
knihách“. Zjevení 20,12. {VDV 317.1}
Hříchy, kterých hříšník nelitoval a nezanechal, nebudou odpuštěny a vymazány z knih,
ale naopak budou v Boží den svědčit proti hříšníku. A nezáleží na tom, zda je spáchal za
denního světla nebo v noční tmě; Pán, jemuž patříme, o nich ví. Boží andělé byli svědky
každého hříchu a zaznamenali jej do neomylných knih. Člověk může hřích skrýt, popřít,
zatajit před otcem, matkou, ženou, dětmi nebo přáteli, nikdo kromě viníka nemusí mít
nejmenší podezření o spáchaném zlu, nebeské bytosti však vědí o každém hříchu. Tma
nejtemnější noci, největší podvodná tajemství nestačí ukrýt ani jedinou myšlenku před
vševědoucností Hospodina. Bůh má přesný seznam všech nespravedlivých činů a každého
nečestného jednání. Nedá se oklamat předstíranou zbožností; nemýlí se při posuzování
charakteru člověka. Člověka mohou zkažení lidé podvést, Boha však nikoli. Prohlédne
každou přetvářku a vidí do srdce lidí. {VDV 317.2}
Jak závažné je to zjištění! Den po dni ubíhá do věčnosti a nebeské knihy zaznamenávají
všechno, co se v nich odehrálo. Pronesené slovo, vykonaný čin nelze už nikdy vzít zpět.
Andělé zaznamenávají dobré i špatné činy. Ani nejmocnější dobyvatel na této zemi nemůže
zrušit záznam jediného dne. Všechny naše činy, všechna naše slova, dokonce i naše
nejtajnější myšlenky přispívají k rozhodování o našem údělu, a to buď k dobrému, nebo ke
zlému. Přestože jsme na ně třeba už zapomněli, ony jednou promluví — aby nás
ospravedlnily, nebo odsoudily. {VDV 317.3}
Tak jako umělec přesně zachytí rysy tváře, zaznamenávají nebeské knihy charakter
člověka. Jak málo si však lidé dělají starosti o tyto záznamy, které prohlížejí nebeské
bytosti. Kdyby mohl být odstraněn závoj, který dělí viditelný svět od neviditelného, kdyby
lidé mohli vidět anděla, jak zaznamenává každé slovo a každý skutek, kdyby si
uvědomovali, že se s těmi záznamy setkají u soudu, kolik slov, která denně pronesou, by
zůstalo nevyřčeno, kolik činů by zůstalo nevykonáno! {VDV 317.4}
297