Okamziky Pravdy

Okamžiky Pravdy
zemřít, aby se ukryli před tváří Spasitele, který zemřel, aby je zachránil. Bezbožní lidé sami
rozhodují o svém údělu. Sami se dobrovolně vyloučili z nebe, Bůh to ve své spravedlnosti a
milosti jen přijme. {VDV 352.6}
Podobně jako voda potopy ohlašuje také oheň Božího soudu, že ty, kteří si vědomě
vybrali zlo, nelze zachránit. Nejsou ochotni podřídit se Boží autoritě. Navykli si žít ve
vzpouře, a když jejich život končí, je už příliš pozdě, aby obrátili proud svých myšlenek
opačným směrem, aby se obrátili od svévole k poslušnosti, od nenávisti k lásce. {VDV
353.1}
Bůh nechal na živu vraha Kaina, a tím ukázal světu, jak by to vypadalo, kdyby hříšník
mohl žít věčně a dál neomezeně páchat zlo. Kainův příklad svedl mnoho jeho potomků k
hříchu, až „se na zemi rozmnožila zlovůle člověka“ a Bůh viděl, že „každý výtvor jeho
mysli i srdce je v každé chvíli jen zlý“. „Země byla před Bohem zkažená a plná násilí.“ 1.
Mojžíšova 6,5.11. {VDV 353.2}
Z milosti ke světu Bůh v době Noema odstranil všechny pachatele zla ze země. Z milosti
vyhubil zvrhlé obyvatele Sodomy. Satan svým podvodným vlivem vzbudil soucit a obdiv
vůči pachatelům nepravostí a ti jen dále naváděli druhé ke vzpouře proti Bohu. Tak tomu
bylo v době Kaina i Noema, v době Abrahama i Lota, tak je tomu i dnes. Z milosti k
vesmíru Bůh nakonec odstraní všechny, kdo odmítají jeho milost. {VDV 353.3}
Spravedlivé řešení
„Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem
Pánu.“ Římanům 6,23. Život je dědictví spravedlivých, smrt je úděl bezbožných. Mojžíš
Izraeli řekl: „Předložil jsem ti dnes život a dobro i smrt a zlo.“ 5. Mojžíšova 30,15. Smrt, o
níž se mluví v těchto textech Písma, není přirozená smrt, kterou umírají všichni lidé od
Adama, protože jsou hříšní. Je to „druhá smrt“, opak věčného života. {VDV 353.4}
V důsledku Adamova pádu do hříchu postihla smrt celý lidský rod. Všichni bez rozdílu
odcházejí do hrobu. Plán spasení však zajistil, aby všichni lidé mohli být vzkříšení.
„Spravedliví i nespravedliví vstanou k soudu;“ „jako v Adamovi všichni umírají, tak v
Kristu všichni dojdou života.“ Skutky 24,15; 1. Korintským 15,22. Z hrobů však povstanou
dvě rozdílné skupiny lidí. „Všichni v hrobech uslyší jeho hlas a vyjdou: Ti, kdo činili dobré,
vstanou k životu, a ti, kdo činili zlé, vstanou k odsouzení.“ Jan 5,28.29. Ti, kdo jsou hodni
mít podíl na vzkříšení k životu, ti jsou „blahoslavení a svatí“. „Nad těmi druhá smrt nemá
moci.“ Zjevení 20,6. Ostatní, kteří vírou a pokáním nepřijali odpuštění, musejí nést trest za
přestoupení — „mzdu hříchu“. Podstoupí trest různé délky a různého stupně — podle svých
činů — a pak zemřou druhou smrtí. Bůh nemůže zachránit hříšníka s jeho hříchy, protože to
odporuje Boží spravedlnosti a milosti. Ukončí jeho život, který hříšník svým přestoupením
odmítl a prokázal, že ho není hoden. Žalmista říká: „Ještě maličko a bude po svévolníkovi,
všimneš-li si jeho místa, bude prázdné.“ A prorok Abdijáš prohlašuje: „Zmizí, jako by nikdy
332