Okamziky Pravdy

Okamžiky Pravdy
Tento zápas — třebaže se odehrával poměrně v ústraní — ukazuje, „jací lidé patřili mezi
reformátory. Nebyli to nevzdělanci, sektáři, hluční diskutéři, kteří by pouze vyhledávali
spory. Tomu byli na hony vzdáleni. Byli to lidé, kteří zkoumali Boží slovo a věděli jak
zacházet se zbraněmi z ‚biblické zbrojnice‘. V učenosti předstihli svou dobu. Vezmeme-li v
úvahu tak skvělá střediska, jako byl Wittenberk a Curych, a tak slavná jména, jako je Luther
a Melanchthon, Zwingli a Ökolampad, o nichž víme, že to byli vůdcové hnutí, pak celkem
samozřejmě předpokládáme, že byli silní a úspěšní a jejich žáci se jim samozřejmě nemohli
vyrovnat. Podíváme-li se však na odlehlé Švédsko a vezmeme-li v úvahu neznámá jména
jako Olaf a Laurentius Petri, co zjistíme? Že i tady působili učenci a bohoslovci, kteří
dokonale ovládli celou soustavu pravd evangelia a snadno zvítězili nad učiteli katolických
škol a hodnostáři církve.“ (Wylie, sv. 10, kap. 4) {VDV 164.1}
Výsledkem rozprav bylo, že protestantskou víru přijal švédský král a o něco později se
pro ni vyslovilo i národní shromáždění. Olaf Petri přeložil do švédštiny Nový zákon a na
přání krále začali oba bratři překládat celou Bibli. Tak dostal švédský lid poprvé Boží slovo
v mateřském jazyce. Sněmovna rovněž vydala nařízení, podle něhož kazatelé v celém
království měli vysvětlovat Písmo a děti ve škole se měly učit číst a poznávat Bibli. {VDV
164.2}
Evangelium postupně vytlačilo nevědomost a pověrčivost. Národ — osvobozený od
římského útlaku — dosáhl takové síly a velikosti jako nikdy předtím; Švédsko se stalo
jednou z bašt protestantismu. O sto let později, v době největšího ohrožení, se tento malý a
do té doby slabý národ — a to jako jediný v Evropě — odvážil podat pomocnou ruku, aby
vysvobodil Německo z dusivého sevření třicetileté války. Zdálo se, že celá severní Evropa
se zakrátko znovu dostane pod krutovládu Říma. Švédská vojska však pomohla Německu
zastavit nápor katolických vojsk, dobýt svobodu protestantům — kalvinistům i luteránům —
a obnovit svobodu svědomí pro ty země, které přijaly reformaci. {VDV 164.3}
146