Okamziky Pravdy

Okamžiky Pravdy
Jak později řekl o smyslu svého úsilí: „Chtěl jsem, aby bylo jasné, že tuto otázku
předkládám tímto přirozeným způsobem a obracím se s ní k dětem ne proto, že jde o
bezvýznamnou věc, nýbrž právě naopak — proto, že jde o věc velice závažnou. Chtěl jsem,
aby mě lidé slyšeli, a obával jsem se, že by to nemělo žádnou odezvu, kdybych se obrátil
nejprve k dospělým… Rozhodl jsem se proto, že získám ty nejmladší. Shromáždil jsem
kolem sebe skupinu dětí. Až se skupina rozroste, až se uvidí, že poslouchají a že se jim to
líbí a rozumějí tomu, zajímají se o to a umějí věc i samy vysvětlit, pak se jistě brzy utvoří
druhá skupina posluchačů a dospělí zjistí, že se vyplatí věnovat tomu čas a studium. Až se to
stane, bude vyhráno.“ (L. Gaussen, Prorok Daniel, sv. 2, úvod) {VDV 242.2}
Gaussenovo úsilí mělo úspěch. Když mluvil k dětem, přicházeli starší, aby poslouchali.
Ochozy jeho kostela se plnily pozornými posluchači. Byli mezi nimi vážení a vzdělaní lidé i
cizinci, kteří byli v Ženevě na návštěvě. Tak se poselství dostalo i do jiných oblastí. {VDV
242.3}
Gaussena tento úspěch povzbudil k tomu, aby své učení uveřejnil. Doufal, že tím podpoří
studium prorockých knih ve francouzsky mluvících sborech. Gaussen prohlásil:
„Uveřejněním výkladu přednášeného dětem se obracíme k dospělým, kteří takové knihy
obvykle přehlížejí pod falešnou záminkou, že jsou nesrozumitelné. Jak mohou být
nesrozumitelné, když jim rozumějí vaše děti? … Velice jsem si přál rozšířit pokud možno
známost proroctví v našich sborech… Neexistuje jiný předmět studia, který by podle mého
přesvědčení lépe odpovídal potřebám doby… Tím se musíme připravit na nastávající
tříbení, být bdělí a očekávat Ježíše Krista.“ {VDV 242.4}
I když Gaussen patřil mezi nejvýznačnější a nejoblíbenější francouzsky mluvící kazatele,
byl po nějaké době zbaven úřadu. A to hlavně proto, že místo katechismu, nudné a
racionalistické učebnice, ve které zůstalo pramálo skutečné víry, používal při vyučování
mládeže Bibli. Později se stal učitelem na teologické škole a o nedělích pokračoval v práci s
dětmi — učil je poznávat Bibli. Jeho publikace zabývající se proroctvími vzbudily velký
zájem. Z profesorské katedry, v tisku i ve svém oblíbeném zaměstnání učitele dětí mohl
dlouhá léta účinně působit na velký počet posluchačů a vést je ke studiu proroctví, která
ukazují, že příchod Pána Ježíše je blízko. {VDV 242.5}
Skandinávie
Adventní poselství se dostalo i do Skandinávie, kde se rovněž setkalo s širokou odezvou.
Mnozí lidé se probudili z bezstarostné jistoty, vyznávali a opouštěli své hříchy a hledali u
Krista odpuštění. Faráři státní církve se však postavili proti tomuto hnutí a někteří hlasatelé
poselství se kvůli nim dostali do vězení. Na mnoha místech, kde byli hlasatelé Ježíšova
brzkého příchodu tímto způsobem umlčeni, považoval Bůh za vhodné oznámit poselství
zázračným způsobem — prostřednictvím malých dětí. Protože nebyly plnoleté, nešlo proti
nim uplatnit zákon a směly nerušeně mluvit. {VDV 243.1}
222