Okamziky Pravdy

Okamžiky Pravdy
Hospodinův.“ „Jako cizoložná manželka brala sis cizí místo svého muže.“ Ezechiel 16,8.13-
15.32; Jeremjáš 3,20. {VDV 252.1}
Podobná slova jsou v Novém zákoně určena křesťanům, pro které je přízeň světa
důležitější než přízeň Boha. Apoštol Jakub napsal: „Proradná stvoření! Což nevíte, že
přátelství se světem je nepřátelství s Bohem? Kdo tedy chce být přítelem světa, stává se
nepřítelem Božím.“ Jakubův 4,4. {VDV 252.2}
Babylón jako obraz zmatku
Babylón, žena ze Zjevení sedmnácté kapitoly, je vylíčen jako žena „oděná purpurem a
šarlatem a ozdobená zlatem, drahokamy a perlami; v ruce držela zlatý pohár, plný ohavností
a nečistoty … a na čele měla napsáno jméno — je v něm tajemství: Babylón veliký, Matka
všeho smilstva a všech ohavností na zemi.“ Prorok dále popisuje: „Viděl jsem tu ženu,
zpitou krví svatých a krví Ježíšových svědků.“ O Babylónu se také říká, že je to „veliké
město, panující nad králi země“. Zjevení 17,4-6.18. Moc, která po dlouhá staletí neomezeně
vládla nad křesťanskými panovníky, je Řím. Purpur a šarlat, zlato, drahé kamení a perly
živě zobrazují jeho velkolepost a troufalou okázalost. O žádné jiné mocnosti než o římské
církvi, která tak krutě pronásledovala Kristovy následovníky, se nedalo říci, že je „opilá krví
svatých“. Babylónu se také vytýká nezákonné spojení „s králi země“. Tím, že se odloučila
od Pána a spojila se s pohany, stala se nevěstkou židovská církev. A podobně upadla a
stejný odsudek si zaslouží také římská církev, protože hledala oporu ve světské moci. {VDV
252.3}
O Babylónu se říká, že je to „matka všeho smilstva“. Jako její dcery jsou označeny
církve, které přijaly její učení, její tradice a řídí se jejím příkladem, jelikož obětují pravdu i
Boží přízeň, aby mohly vytvořit protizákonné spojenectví se světem. Poselství ze Zjevení
čtrnácté kapitoly, které ohlašuje pád Babylónu, musí označovat ty náboženské organizace,
které byly kdysi čisté, ale které se zvrhly. Protože toto poselství následuje po upozornění na
soud, bude hlásáno až v posledních dnech. Nemůže tedy označovat pouze římskou církev,
protože ta odpadla od Boha už před mnoha staletími. Navíc, osmnáctá kapitola knihy
Zjevení vyzývá Boží lid, aby „vyšel z Babylónu“. To znamená, že velká část Božího lidu je
stále ještě v Babylónu. Ve kterých církvích můžeme dnes najít většinu Kristových
následovníků? Nepochybně v různých protestantských církvích. V době svého vzniku se
tyto církve postavily čestně k Bohu a k pravdě, proto je provázelo Boží požehnání. I
nevěřící svět musel uznat, že přijetí zásad evangelia přináší blahodárné výsledky, jak to
prorok slíbil Izraeli: „Tvé jméno proniklo mezi pronárody pro tvou krásu; byla dokonalá pro
důstojnost, kterou jsem na tebe vložil, je výrok Panovníka Hospodina.“ Ovšem stejně jako
Izraeli i těmto církvím se staly osudné jejich snahy napodobovat nevěřící a získat si jejich
přízeň. „Ty jsi však spoléhala na svou krásu a zhanobila jsi své jméno smilstvem.“ Ezechiel
16,14.15. {VDV 252.4}
232