Okamziky Pravdy

Okamžiky Pravdy
Mnohé protestantské církve napodobují příklad Říma v hříšném spojenectví s „králi
země“ — státní církve spojenectvím se světskými vládami, jiné církve úsilím o přízeň světa.
Označení „Babylón“ — zmatek — můžeme proto použít pro církve, které sice tvrdí, že své
učení vyvozují z Bible, přesto se však rozštěpily na nespočet skupin a zásadně se liší svým
vyznáním víry a svým učením. {VDV 253.1}
Kromě hříšného spojení se světem vykazují církve, které se oddělily od Říma, také další
rysy římské církve. {VDV 253.2}
Jistá římskokatolická kniha tvrdí: „Kdyby se římská církev uctíváním svatých dopouštěla
modloslužebnictví, pak se její dcera, anglikánská církev, dopouští téhož, protože na deset
kostelů zasvěcených Panně Marii připadá jen jeden zasvěcený Kristu.“ (Richard Challoner v
„The Catholic Christian Instructed,“ úvod, str. 21.22) {VDV 253.3}
A dr. Hopkins prohlašuje ve svém pojednání o tisíciletém království: „Není důvodu
tvrdit, že antikristovské postoje a zvyky jsou charakteristické pouze pro římskou církev.
Protestantské církve mají v sobě mnoho antikristovského a jsou na hony vzdáleny tomu, aby
se o nich mohlo říci, že jsou opravdu oproštěné od … zkaženosti a bezbožnosti.“ (Samuel
Hopkins, Dílo, díl 2, str. 328) {VDV 253.4}
O odluce presbyteriánské církve od Říma dr. Guthrie napsal: „Před třemi sty lety opustila
naše církev s otevřenou Biblí na svém praporu a s heslem ‚Zkoumejte Písmo‘ brány Říma.“
A pak klade důležitou otázku: „Vyšla čistá z bran Babylónu?“ (Thomas Guthrie, The Gospel
in Ezekiel, str. 237) {VDV 253.5}
Jak řekl Ch. Spurgeon: „Anglikánská církev je, jak se zdá, úplně prosáklá učením, že pro
spasení jsou nejdůležitější svátosti. Ovšem ti, kdo se od této církve odlučují, jsou téměř
vždy naplněni filozofickou nevěrou. Lidé, od nichž bychom očekávali lepší postoje, se jeden
po druhém odvracejí od základů víry. Obávám se, že srdce Anglie je skrznaskrz
prostoupeno zhoubnou nevěrou, která se navíc odvažuje vystupovat na kazatelnu a nazývat
se křesťanskou vírou.“ {VDV 253.6}
Příčiny odpadnutí
Z čeho pramení takové odpadlictví? Jak církev na počátku opustila čistotu evangelia?
Tím, že přijala pohanské zvyky, aby usnadnila pohanům přijmout křesťanství. Apoštol
Pavel prohlásil už ve své době: „Ta nepravost již působí.“ 2. Tesalonickým 2,7. Dokud žili
apoštolové, zůstala církev poměrně čistá. „Koncem druhého století však většina sborů
přijala novou podobu. Když zemřeli staří učedníci, jejich potomci spolu s nově obrácenými
… přijali nové formy a způsoby.“ (Robert Robinson, Ecclesiastical Researches, kap. 6, odst.
17, str. 51) Aby získali nové členy, nevyžadovali dodržování vznešených křesťanských
zásad. Následkem toho proudila do církve „pohanská krev a přinášela s sebou pohanské
zvyky, názory a modly“ (Gavazzi, Lectures, str. 278). S tím, jak si křesťanství získávalo
přízeň a podporu světských vládců, stalo se přijatelným pro široké vrstvy; mnozí se však
233