Okamziky Pravdy

Okamžiky Pravdy
spory, vraždy. A zdá se, že křesťanský svět se na tyto jevy dívá, jako by je ustanovil Bůh a
jako by musely existovat. {VDV 331.1}
Satan se stále pokouší ovládnout Boží lid tím, že strhává přehrady, které jej dělí od světa.
Izraelity kdysi svedl k hříchu, když se opovážili navázat zakázané spojení s pohany.
Podobným způsobem svádí Boží lid i dnes. „Bůh tohoto světa oslepil jejich nevěřící mysl,
aby jim nevzešlo světlo evangelia slávy Kristovy, slávy toho, který je obrazem Božím.“ 2.
Korintským 4,4. Každý, kdo není vědomě následovníkem Ježíše Krista, je služebníkem
satana. V neproměněném srdci vládne láska k hříchu, sklon hovět hříchu a omlouvat ho.
Naproti tomu obnovené srdce cítí nenávist k hříchu a odhodlaný odpor proti němu. Když
křesťané vyhledávají společnost nevěřících lidí, vystavují se pokušení. Satan se před nimi
ukrývá a oči jim halí rouškou klamu, takže pak nejsou s to rozeznat, že taková společnost
jim může jen škodit. Mezitím se ovšem stále více přizpůsobují světu povahou, svými slovy i
činy, a stávají se tak čím dál víc zaslepenější. {VDV 331.2}
Být stále na stráži
Tím, že se církev přizpůsobuje světským zvykům, nevede svět ke Kristu, ale postupně
sama splývá se světem. Bližší styk s hříchem nevyhnutelně způsobuje, že hřích vypadá
méně odporný. Kdo se druží se satanovými sluhy, přestane se brzy bát jejich pána. Když se
na cestě povinnosti dostaneme do zkoušky, jako například Daniel na dvoře krále
Nebúkadnesara, můžeme mít jistotu, že nás Bůh ochrání. Jestliže se však vystavujeme
pokušení sami, dříve nebo později mu podlehneme. {VDV 331.3}
Pokušitel dosahuje často největších úspěchů prostřednictvím lidí, o kterých bychom sotva
předpokládali, že jsou pod jeho nadvládou. Nadané a vzdělané lidi ostatní obdivují a ctí,
jako by nadání a vzdělanost mohly vyvážit nedostatek úcty k Bohu nebo člověku zakládaly
nárok na Boží přízeň. Vzdělání a nadání jsou Boží dary, jestliže však nahrazují zbožnost,
pak nepřivádějí člověka blíže k Bohu, ale od Boha jej odvádějí a stávají se člověku kletbou
a léčkou. Lidé se obvykle domnívají, že všechno, co vypadá jako zdvořilé nebo jemné a
ušlechtilé, musí nějak souviset s Kristem. To je však hluboký omyl. Tyto vlastnosti mají
zdobit povahu každého křesťana, mohly by dobře působit ve prospěch pravého náboženství,
musejí však být zasvěceny Bohu, protože se mohou stát také silou vedoucí k zlému. Nejeden
vzdělaný člověk s vybraným chováním, který by se nesnížil k něčemu, co se obecně
považuje za nečestné jednání, je účinným nástrojem v rukou satana. Záludnost a přitažlivost
jeho vlivu a příkladu z něho dělá nebezpečnějšího nepřítele Kristovy věci, než jsou lidé
nekultivovaní a nevzdělaní. {VDV 331.4}
Opravdovou modlitbou a vírou v Boha Šalomoun získal moudrost, která vzbuzovala úžas
a obdiv světa. Když se však odvrátil od Zdroje své síly a začal spoléhat sám na sebe, podlehl
pokušení a podivuhodné nadání propůjčené tomuto nejmoudřejšímu z králů učinilo z něho
jen účinnější satanův nástroj. {VDV 332.1}
311