Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.
Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.
Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Nyní, jakoby paradoxně, cítím vinu, jež na mně ulpívá, zatímco ti, kdož<br />
se spokojili s ofciální verzí, vinu bezpochyby nepociťují. Což ústí v otázku,<br />
zda Jungova „psychologická kolektivní vina“ ulpívá i na těch, kdo si<br />
žádnou vinu nepřipouštějí či neuvědomují, a zda je k jejímu plnému národnímu<br />
uvědomění třeba obrovské národní katastrofy, jež tuto vinu<br />
v plné síle zviditelní. Stojíme na prahu takové katastrofy?<br />
Předzvěsti možné katastrofy v populární kultuře<br />
A tím se dostávám k další části tohoto eseje, jež se zaměří na předzvěsti<br />
katastrofy projevující se v uměleckých a kolektivních výtvorech z posledních<br />
přibližně třiceti let. Již v 80. letech se začaly objevovat silně<br />
dystopické momenty ve sci-fi literatuře a flmech, jejichž společným motivem<br />
byl bezprecedentní pokrok v oblasti počítačových technologií<br />
(na rozdíl od předchozí doby, kdy se tvůrci vědecké fantastiky zaměřovali<br />
spíše na cesty vesmírem), zvýšená míra kontroly obyvatelstva pomocí nejrůznějších<br />
druhů sledovací techniky a to vše spojené s fašisticky laděným<br />
autoritářským režimem opírajícím se o moc mamutích korporací. V této<br />
souvislosti je třeba zmínit snímek Blade Runner (1982) Ridleyho Scota, jakož<br />
i jeho literární předlohu Sní androidi o elektrických ovečkách? z pera<br />
Philipa K. Dicka (a Dickovu literární tvorbu vůbec), flmy Johna<br />
Carpentera Útěk z New Yorku (1981) a Útěk z L.A. (1996), Glaserův snímek<br />
Running Man (1987), Verhoevenův Total Recall (1990) atd. – Stále znovu<br />
se zde setkáváme s motivy autokratické vlády, korporací, institucionálně<br />
posvěceným násilím a manipulací reality s pomocí propagandy. Tento<br />
trend nalézáme i v tzv. kyberpunku, například v dílech Williama Gibsona<br />
a Bruce Sterlinga z 80. a 90. let. Přelomovým flmem se stal Te Matrix<br />
(1999) bratrů Wachovských a jeho dvě pokračování (Matrix Reloaded<br />
a Matrix Revolutions) z roku 2003. Ten svojí myšlenkou, že celý fenomenální<br />
svět je pouze zástěrkou, virtuální realitou, sice nebyl ani zdaleka<br />
originální – pomineme-li, že na počátku těchto úvah je Platónovo <strong>pod</strong>obenství<br />
o jeskyni atd., <strong>pod</strong>obné téma sugestivně zpracovává například již<br />
100
Change language