Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.

Osobní identita v literárním pojetí
Grega Egana
Tento esej se zaměřuje na problematiku myšlenkových experimentů při
zkoumání osobní identity, tedy na otázky typu „Co znamená, že jsem sám
sebou?“
Srovnávám v něm klasické myšlenkové experimenty flosofa Dereka
Parfta, jenž vytvořil psychologickou teorii identity, a podobnými tématy
v knihách australského spisovatele Grega Egana.
Nezabývám se zde otázkou identity komplexně, tato práce je spíše komentářem
či doplňkem k úvahám obsaženým v disertační práci Radima
Bělohrada Osobní identita a její praktická hodnota, kterou čtenáři zajímajícímu
se hlouběji o tuto problematiku, vřele doporučuji.
Úvod
Myšlenkové experimenty, byť leckdy zpochybňované, jsou, a troufám si
říci, že i nadále budou, důležitou součástí sady nástrojů, jež flosofové
ke své práci používají. Někdy však jsou nabízené experimenty dosti krkolomné
– čtenář pochopí, oč zde běží, ale stále cítí, že takto postavený argument
poněkud drhne, protože je třeba uzávorkovat příliš mnoho představ,
jež jsou s podobnými situacemi obvykle spojené. Něco takového si autor
sci-fi dovolit nemůže – aby své čtenáře oslovil, musí dbát na to, aby jím
nastíněná situace působila přirozeně a byla pro čtenáře uvěřitelná přinejmenším
v kontextu daného vyprávění. Z tohoto hlediska je kvalitní fantastika
zdrojem, z nějž je možné čerpat i pro flosofckou práci.
K dalšímu výkladu jsem si zvolil srovnání myšlenkových experimentů,
jež se nacházejí v knihách spisovatele Grega Egana, se dvěma klíčovými
41