Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.

tův argument z kombinovaného spektra jako celkem smysluplný myšlenkový
experiment.
Greg Egan se průběžnými změnami osobnosti „na přání“ zabývá také
v povídce Axiomat (jež vyšla ve stejnojmenné sbírce jeho povídek), kde zákazníkovi,
který si koupí tu či onu změnu, je prodána série příslušně naprogramovaných
nanorobotů, kteří mu na předem stanovenou dobu změní
jeho psychiku – vnímání, prožívání, přesvědčení, víru atp., a tuto změnu
uvedou do souladu s ostatními částmi psychiky. I o této povídce bychom
mohli hovořit jako o „argumentu z kombinovaného spektra“ (i když jde
o změnu spektra psychického).
Egan přitom nezapomíná ani na to, jakou moc má provázanost vzpomínek
a dalších částí psychiky a jak úzce to s psychologickou identitou souvisí:
Jedním z hrdinů Města permutací je bohatý muž (magnát, který byl
zmíněn výše), který jako mladík zavraždil svou milenku. Nikdy nebyl odhalen,
ale celý jeho život byl poznamenán mučivými pocity viny, nočními
můrami atp., což si přenesl i do života ve virtuální realitě. Otázku své
osobní identity v souvislosti se vzpomínkami na vraždu a obavou z odhalení
řeší takto:
„Věděl, že si mohl nechat vzpomínky na zločin vymazat. Vyeditovat
z původního skenového souboru, z aktuálního modelu mozku, z jeho záložních
snímků. Jiný důkaz neexistoval. Bylo absurdní si představit, že by
někdy někdo měl sebemenší důvod – natož legální nárok, natož moc – vzít
data, která ho tvořila, a prozkoumat je... ale pokud by to ulevilo jeho paranoidním
obavám, proč to neudělat? Proč nezlikvidovat nervozitu z technické
proveditelnosti toho, že by si někdo mohl přečíst jeho mysl jako knihu
– nebo ROM – obrácením metaforické nebo téměř realistické pravdy
ve svůj prospěch? Proč nepřepsat poslední obviňující verzi své minulosti?
Jiné kopie využívaly toho, čím se staly, k pošetilým rozkošnickým výstřelkům.
Proč si nedopřát trochu klidu duše?
Proč ne? Protože by ho to okradlo o identitu. Pětašedesát let ho ono
břemeno myšlenek na jednu noc v Hamburku tížilo stejně vytrvale jako
gravitace projevovalo se ve všem, co od té doby udělal. Kdyby vyškubl
celou zašmodrchanou sílu své psýchy – a způsobil, že by se polovina
49