Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.

myšlenkovými experimenty, s nimiž přišel Derek Parft, tvůrce moderní
psychologické teorie osobní identity.
Tvorba Grega Egana
Australský spisovatel Greg Egan (*1961) je programátor a autor hard sci-fi,
přičemž těžištěm jeho zájmu je promýšlení možného vývoje přírodních
věd a důsledků tohoto vývoje na život společnosti. Egan se profluje víceméně
jako technooptimista a přesvědčený scientista, v mnoha svých dílech
se věnuje místy až sžíravě satirické kritice náboženství, nejrůznějších
pseudovědeckých představ a některých směrů současné flosofe, přičemž
tato kritika ve většině případů vychází ze solidní znalosti problematiky
a schopnosti se dívat na svět očima stoupenců těchto představ.
Eganova největší síla však spočívá ve výtečné orientaci v oblasti současných
přírodních věd a techniky, především fyziky, biologie a samozřejmě
informatiky a počítačových technologií. Skutečnost, že jeho díla z počátku
devadesátých let nepůsobí ve většině ohledů ani po dvaceti letech
zastarale, je vpravdě hodna obdivu!
Ve svých dílech se zabývá mimo jiné vizemi blízké i vzdálenější budoucnosti,
úvahami o společnosti a sociální kritikou (z umírněně levicového
pohledu), problémem sexuality, jejích různých forem (častými hrdiny
jeho příběhů jsou homosexuálové) a otázce předsudků se sexualitou spojených.
Ústředním tématem většiny jeho děl, k němuž se neustále vrací, aby je
zkoumal z nových a nových úhlů pohledu, je ovšem otázka osobní identity
a defnice člověka, přičemž hrdiny svých románů a povídek vystavuje různým
druhům transformací – biologickým transformacím mozku (implantáty
v mozku, přebudování mozku pomocí nanorobotů apod.), změnám
těla (například ve smyslu změny pohlaví na neutrální, vykreslená v románu
Úzkost) a počítačovému „zálohování“ lidské identity (skenování
mozku a jeho spuštění ve virtuální realitě).
42