Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.

vod leží v prehistorickém náboženství doby kamenné. Další vlivy, které
tato mýtická tradice v průběhu dějin nasála, vidí Gardner v Egyptě, starém
Římě a Řecku i v předkeltské rase tzv. Malých lidí. Má se jednat o prastarou
nepřetržitou iniciační tradici.
Gardner tak podpořil teorii britské egyptoložky a antropoložky Margaret
Murrayové (1863-1963), která tvrdila, že středověký hon na čarodějnice
byl pokusem o likvidaci posledních zbytků původního předkřesťanského
náboženství a psala o uctívání Rohatého boha. Její teorie byly ovšem více
fantazií než vědou a byly spolehlivě vyvráceny. Její kniha Te Witch-Cult
in Western Europe, jež byla vydána v roce 1921, si však získala ve své době
velkou popularitu.
Nyní před sebou máme dvě racionální možnosti: Buď si Gardner New
Forest coven vymyslel a čarodějnickou kariéru připsal paní Cluterbuckové,
jež byla v době vydání jeho knihy již po smrti a nemohla se tudíž ohradit,
proto, že šlo o lokálně významnou osobnost, nebo nějaký coven skutečně
existoval. Pro první variantu hovoří to, že se Cluterbucková nikdy k čarodějnictví
nepřihlásila (ale nutno připomenout, že v Anglii bylo čarodějnictví
trestné do roku 1951!), pro druhou pohansky laděná poesie zachovaná
z pozůstalosti paní Cluterbuckové. V tom případě, jak se domnívají historikové,
by tento coven mohl být čarodějnickým „revivalem“ inspirovaným
knihou Margaret Murrayové. Je také možné, že pravda je někde uprostřed
– tedy že Gardner skutečně byl zasvěcen, ale vše posléze patřičně přibarvil.
V každém případě je třeba vzít v potaz skutečnost, že wiccanské
myšlenky jsou prokazatelně inspirovány thelémou, s níž se Gardner seznámil
až později, a především, že iniciační rituály gardneriánské wiccy jsou
inspirovány rituály O.T.O., kam Gardner vstoupil až v roce 1947. Byl-li
tedy v roce 1939 iniciován, muselo jít o jinou iniciaci, než jakou zveřejnil
ve své verzi Knihy stínů.
Nutno dodat, že dnešní wiccané už vesměs nevěří v doslovnou pravdivost
Gardnerovy knihy, podobně jako mnozí křesťané nevykládají doslovně
Bibli. Dokonce je třeba říci, že wiccani jsou velmi nedogmatičtí
a polemika s gardnerovským mýtem pro ně jistě představuje mnohem
menší (pokud vůbec nějaké) trauma, než biblická kritika pro křesťany. Se-
181