Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.

zahlcení katastrofckými scénáři. Když jsem to svému učiteli řekl, zbledl
a polil jej studený pot. Ano, na toto nepomyslel! Naštěstí, nebo možná, jak
uvidíme, naneštěstí, jsme včas tuto hypotézu konce světa zveřejnili
manuálně a možné katastrofě tak zabránili.
Záhy poté nastal zlatý věk lidstva. Náš počin způsobil, že lidé – aniž by
si zcela jasně uvědomovali příčinu – jakoby ožili, po celém světě zavládla
atmosféra optimismu a touhy kráčet vstříc zářné budoucnosti. Samozřejmě
zůstávalo zhruba deset procent chronických škarohlídů (kteří vesměs věřili
některým z naším virtuálním strojem vytvořených katastrofckých scénářů),
ale většina lidstva ochotněji než kdy v minulosti pracovala na vědeckém
a technickém pokroku, růstu vzdělání, zmírňování sociální nespravedlnosti
a podobných ušlechtilých cílech. Tak, jako nikdy předtím,
zažívalo svůj úpadek náboženství. Ne snad, že by se z většiny lidí stali
ze dne na den zapřísáhlí ateisté, prostě pro ně přestaly být zásvětní život
a smysl, ukotvený jinde než na této zemi, něčím podstatným. Chrámy, virtuální
i kamenné, se vyprázdnily a zůstaly útočištěm výše zmíněné menšiny
škarohlídů a pak těch, kteří chodili na bohoslužby či na rituály jako
do divadla.
Upadala i magie a víra v různé „alternativní“ způsoby léčení. Vědeckotechnický
pokrok vytlačil magii dokonce i tam, kde byla zakořeněna nejvíce,
tedy u takzvaných přírodních národů či primitivů – jimiž se již brzy
bezpochyby staneme. Bylo to nádherných dvacet let budování nového lidstva,
lidstva, jež se zrodilo z přesycení katastrofckými vizemi a jemuž bylo
zabráněno z nich zešílet.
Byla to doba, kdy si pobyt v hotelu na Měsíci mohlo dovolit stále větší
množství lidí, produkce i kvalita potravin stoupala, populační růst klesl
a počet lidí na planetě se stabilizoval a ekologické problémy byly pod
kontrolou mimo jiné i proto, že lidé méně spotřebovávali, neboť významnost
a status člověka byly stále více vyjadřovány nemateriálně v rámci síťové
identity.
A přesto zde kromě optimistů a menšiny škarohlídů byl i zlomek procenta
těch, kteří tušili, že se něco chystá, něco nepopsatelného a neuchopitelného,
ale velice, velice hrozivého.
202