Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.

Mýtus o Každém
Jednou ze základních vlastností mýtického hrdiny je skutečnost, že jeho
zakládající činy, k nimž obvykle došlo v mýtickém „onom čase“, jsou těmi,
kdo v něj věří, opakovány, cyklicky aktualizovány a také jsou daným mýtem
ospravedlňovány. V naší kultuře přežívá například aktualizace „poslední
večeře Páně“ opakovaná při eucharistii.
Cílem tohoto eseje je ukázat, že – i když zdánlivě nevěříme vůbec
žádným mýtům – všichni zcela automaticky neustále opakujeme činy mýtického
hrdiny, jehož doprovázejí dvě další důležité archetypické entity,
které spolu tvoří univerzální, byť obvykle neuvědomovanou, prapůvodní
mýtickou trojici.
Zpět k našemu mýtickému hrdinovi, neboli – religionisticky řečeno –
héróovi. Jmenuje se Každý a jeho příběh je co se struktury týče velmi prostý,
neboť zní: „Každý to tak dělá.“
Tento příběh má obrovské množství konkrétních variant, jako například
„Každý si ráno čistí zuby.“, „Každý chodí do práce.“, „Každý po sobě splachuje
záchod.“ apod. Lze říci, že drtivá většina běžných opakujících
se činností je důsledkem napodobování činů mýtického Každého, i když si
to třeba ani neuvědomujeme, neboť Každý přebývá hluboko v našem nevědomí.
Každý však není jedinou postavou našich nevědomých či polovědomých
mýtů. Jakmile o celé záležitosti začneme důkladně religionisticky
uvažovat, záhy objevíme další. Jedná se především o archetypického „božského
kováře“ s vpravdě nadpřirozenou mocí, který se jmenuje Ono Se či,
zkráceně, Se. Jeho mýtus lze shrnout větou: „Ono Se to udělá.“. Ono Se je
velmi mocný bůh a patrně stojí za naší ideou všemohoucnosti a vševědoucnosti
Boží. Všechno spraví, uklidí, vyřeší; umí i uklidňovat spory
a odhalovat tajemství („Ono Se to vyvrbí.“). Má ovšem i další důležitou roli:
Je strážcem morálky. Vše, co je tabu, je defnováno jako to, co Se nedělá.
187