Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.

Za „pravou magii“ považuje úspěch v životě dosažený uplatněním píle
a talentu, nikoli prostřednictvím magických rituálů.
CoS nemá žádné národní pobočky, aktivně a agresivně vystupuje proti
všem organizacím, které mají v názvu slova „Church“ a „Satan“, a také trvá
na tom, že vlastní copyright na tzv. Bafometův pentagram (kozlí hlavu
vkreslenou do obráceného pentagramu), což ale bylo z mnoha stran zpochybněno.
V našich zemích byla první satanistická organizace založena v roce
1991 hudebníkem Jiřím „Big Bossem“ Valterem, skladatelem a zpěvákem
black metalové skupiny Root. Úplný název církve zněl Československá
Církev Satanova, od rozpadu Československa Česká Církev Satanova.
Koncem století se Česká Církev Satanova dostala do krize způsobené organizačními
i jinými zmatky a v roce 2001 proběhlo v Praze setkání
předních představitelů pražské pobočky s Jiřím Valterem, na jehož základě
došlo ke vzniku kolektivního vedení organizace – tzv. Rady třinácti – a posléze
(po roce 2002) i ke změně názvu na První Česko-Slovenský Chrám
Církve Satanovy (název vymyslel vedoucí pražské pobočky a člen Rady třinácti
Pavel Brndiar). Jiří Valter se poté stáhl do ústraní a věnuje se především
hudbě, soukromým aktivitám a dle vlastního vyjádření hledá jakési
blíže neurčené hlubší satanské poznání. Co se založení satanské církve
u nás týče, Jiří Valter deklaroval, že byl Antonem LaVeyem zplnomocněn
založit v tehdejším Československu pobočku Church of Satan, nicméně
o tom panují jisté pochybnosti. Po LaVeyově smrti v roce 1997 se Valter
s CoS údajně spojil a poté, co po něm vedení CoS chtělo peníze, se Česká
církev Satanova ofciálně osamostatnila. To uvádí ve své knize Satanismus
Josef Veselý a podobně mi o tom v druhé polovině devadesátých let referoval
i sám Valter, s nímž jsem na toto téma tehdy hovořil.
Na druhou stranu současným představitelům Church of Satan jméno Jiří
„Big Boss“ Valter nic neříká, respektive přinejmenším člověku, který je
zodpovědný za mailovou komunikaci s veřejností, jak jsem měl možnost
zjistit během výměny mailů v roce 2009, kdy jsem byl zcela jednoznačně
ujištěn, že CoS nemá žádné pobočky ani spřízněné organizace.
161