Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.
Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.
Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
dle „já“ a „ono“ je zde také „ty“, a mistr Ummon by možná trval na tom,<br />
že <strong>pod</strong>statou zenu je plot u záchodu).<br />
Zenové satori (pojem, který odpovídá sanskrtskému bódhi, probuzení)<br />
spočívá v překonání duality já a ne-já. Satori je uchopením reality pomocí<br />
intuice, přičemž tato intuice reality spočívá v identifkaci sebe sama<br />
se stáváním se, to jest realitou (ta tedy není pojímána staticky), k přijímání<br />
tohoto stávání se tak, jak přichází.<br />
Otázka, kterou si kladu, zní, zda se v případě Spinozova třetího druhu<br />
poznání jednalo o prožitek analogický zenovému satori. Jak v případě Spinozy,<br />
tak i v případě učedníka zenu nacházíme velké racionální vypětí<br />
(u Spinozy flosofckou prací, u učedníka zenu lámáním si hlavy nad koanem),<br />
které v určitou chvíli „vystřelí“ mysl do nedualistické, bezčasové<br />
roviny, aby se poté zase vrátila zpět. Jenže v zenu je ona racionální rovina<br />
odhozena jako pověstný Witgensteinův žebřík, zatímco Spinoza i novoplatonikové<br />
se vracejí ke svým sofstikovaným naukám. Výsledkem<br />
zenového či obecně buddhistického probuzení je důraz na svět jevů takový,<br />
jaký je, bez zbytečných interpretací, které slouží nanejvýš jako pomůcka<br />
při studiu. Buddha sám se ostatně velmi krotil v teoretizování<br />
a zdůrazňoval praxi.<br />
Na Spinozovu Etiku je tedy možné (mimo jiné!) nahlížet jako na farmakon<br />
sloužící k dosažení stoického nadhledu (což může být stav navozený<br />
na dosti dlouho dobu a lze jej dosáhnout víceméně záměrně), a jako výpověď<br />
o tom, že existuje nějaký vyšší, intuitivní způsob poznání, jehož je<br />
možné flosofckou prací dosáhnout, a s nímž má autor zkušenost a kterou<br />
vcelku srozumitelně popsal, včetně toho, že dokud máme tělo a <strong>pod</strong>léháme<br />
času, nejsme schopni v tomto stavu setrvat (což ostatně říkají i zen-buddhisté).<br />
Myslím, že cest k poznání, moudrosti, klidu i zkušenosti transcendentna<br />
je mnoho a žádná není univerzálně použitelná, protože, stejně jako v případě<br />
léků, co jednomu pomáhá může druhému škodit; ostatně: cesty vedoucí<br />
k témuž cíli mohou být i zcela protikladné.<br />
28