18.06.2013 Views

Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.

Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.

Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

v roce 1998 pochmurný Proyasův snímek Dark City, v témže roce jako Te<br />

Matrix přichází do kin Cronenbergův bizarní flm eXistenZ (v mnohém tematicky<br />

předjímaný Cronenbergovým flmem Videodrome z roku 1983)<br />

a Rusnakův snímek Te Tirteenth Floor. Tedy hned 4 prakticky současně<br />

vzniknuvší snímky, jejichž motivem je myšlenka, že žijeme ve zmanipulované<br />

virtuální realitě!<br />

Z poněkud odlišného úhlu pohledu se budoucí totalitou zabývá Wimmerův<br />

flm Equilibrium (2002), v němž je kontrola obyvatel uskutečňována<br />

pomocí drogy, která eliminuje kladné i záporné emoce, přičemž se tak děje<br />

v zájmu zachování míru v době po ničivé válce. Lidé, kteří odmítají být<br />

nivelizováni drogou a tím se vymykají všudypřítomné kontrole, jsou<br />

brutálně likvidováni (<strong>pod</strong>obný motiv se objevuje i v mnohem starším<br />

a rozhodně zajímavém Lucasově snímku THX 1138 z roku 1971).<br />

Dále je třeba zmínit dvě modernější díla, obě z roku 2006, jež explicitně<br />

předjímají autoritářskou vládu s fašistickými rysy, Cuarónův flm Children<br />

of Men a V for Vendeta Jamese McTeigua (natočený <strong>pod</strong> dohledem bratrů<br />

Wachovských na motivy stejnojmenné komiksové série fenomenálního<br />

Alana Moora). V obou se setkáváme s brutální autokratickou vládou, jež<br />

se dostala k moci v důsledku vážné celospolečenské krize – připomeňme,<br />

že krize skutečně přišla a to do dvou let od uvedení obou flmů do kin.<br />

Tato popkulturní varování před fašismem dobře ilustrují (Žižkem citovanu)<br />

tezi Waltera Benjamina, že každý vzestup fašismu je důsledkem<br />

nějaké neúspěšné revoluce. Žižek k tomu dodává, že tato myšlenka je aktuálnější<br />

než kdykoli předtím. (Žižek, 2011, s. 96.)<br />

Dalším <strong>pod</strong>obným motivem všech těchto děl je postava hrdiny, který<br />

nějakým způsobem prohlédne a postaví se „systému“. Zdá se tedy,<br />

že všechna tato díla různým způsobem refektují Jungovu ideu protikladnosti<br />

individua a masové společnosti, jak se jí zabývá v eseji Po katastrofě<br />

i leckde jinde. Tato idea má bezpochyby hlubší kořeny – zvláště<br />

v případě flmu Matrix a jeho pokračováních je zjevná gnostická inspirace<br />

(včetně archetypu Démiurga, s nímž se hrdina setkává).<br />

Podobné mýtické motivy však nacházíme nejen v soudobém populárním<br />

umění, ale i v memech šířících se díky možnostem internetu<br />

101

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!