Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.
Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.
Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
v roce 1998 pochmurný Proyasův snímek Dark City, v témže roce jako Te<br />
Matrix přichází do kin Cronenbergův bizarní flm eXistenZ (v mnohém tematicky<br />
předjímaný Cronenbergovým flmem Videodrome z roku 1983)<br />
a Rusnakův snímek Te Tirteenth Floor. Tedy hned 4 prakticky současně<br />
vzniknuvší snímky, jejichž motivem je myšlenka, že žijeme ve zmanipulované<br />
virtuální realitě!<br />
Z poněkud odlišného úhlu pohledu se budoucí totalitou zabývá Wimmerův<br />
flm Equilibrium (2002), v němž je kontrola obyvatel uskutečňována<br />
pomocí drogy, která eliminuje kladné i záporné emoce, přičemž se tak děje<br />
v zájmu zachování míru v době po ničivé válce. Lidé, kteří odmítají být<br />
nivelizováni drogou a tím se vymykají všudypřítomné kontrole, jsou<br />
brutálně likvidováni (<strong>pod</strong>obný motiv se objevuje i v mnohem starším<br />
a rozhodně zajímavém Lucasově snímku THX 1138 z roku 1971).<br />
Dále je třeba zmínit dvě modernější díla, obě z roku 2006, jež explicitně<br />
předjímají autoritářskou vládu s fašistickými rysy, Cuarónův flm Children<br />
of Men a V for Vendeta Jamese McTeigua (natočený <strong>pod</strong> dohledem bratrů<br />
Wachovských na motivy stejnojmenné komiksové série fenomenálního<br />
Alana Moora). V obou se setkáváme s brutální autokratickou vládou, jež<br />
se dostala k moci v důsledku vážné celospolečenské krize – připomeňme,<br />
že krize skutečně přišla a to do dvou let od uvedení obou flmů do kin.<br />
Tato popkulturní varování před fašismem dobře ilustrují (Žižkem citovanu)<br />
tezi Waltera Benjamina, že každý vzestup fašismu je důsledkem<br />
nějaké neúspěšné revoluce. Žižek k tomu dodává, že tato myšlenka je aktuálnější<br />
než kdykoli předtím. (Žižek, 2011, s. 96.)<br />
Dalším <strong>pod</strong>obným motivem všech těchto děl je postava hrdiny, který<br />
nějakým způsobem prohlédne a postaví se „systému“. Zdá se tedy,<br />
že všechna tato díla různým způsobem refektují Jungovu ideu protikladnosti<br />
individua a masové společnosti, jak se jí zabývá v eseji Po katastrofě<br />
i leckde jinde. Tato idea má bezpochyby hlubší kořeny – zvláště<br />
v případě flmu Matrix a jeho pokračováních je zjevná gnostická inspirace<br />
(včetně archetypu Démiurga, s nímž se hrdina setkává).<br />
Podobné mýtické motivy však nacházíme nejen v soudobém populárním<br />
umění, ale i v memech šířících se díky možnostem internetu<br />
101