Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.

Pochopitelně nijak. To, že se většina zdravých dobrovolníků cítila
po dvou měsících od psilocybinového tripu lépe, s depresí a její léčbou
nikterak nesouvisí. Abychom si mohli dovolit hovořit o psilocybinu jako
nástroji boje s depresí, museli bychom s ním experimentovat na depresivních
pacientech! A musím říci, že jsem v tomto směru skeptický. Těžká
a dlouhodobá deprese, zvláště pak v podobě periodické rekurentní deprese
(vyznačující se opakovanými návraty depresivních epizod) a bipolární
afektivní poruchy (postaru „maniodepresivní psychózy“, což je nemoc, kdy
se, alespoň občas, vyskytují i epizody nepřirozeně povznesené nálady), nereaguje
příliš dobře na psychoterapii – ta dobře slouží jako podpůrná léčba,
nicméně léčba psychiatrická v podobě užívání léků je ve většině případů
nezbytná.
Mohla by psychoterapie navazující na psychedelický, například psilocybinový,
prožitek mít nějaký efekt? Patrně mohla. Jistě ne u každého, ale
nějaké procento pacientů by určitě zlepšení pociťovalo. Otázkou je, jak
velké procento a zda by rizika nepřevyšovala možný zisk.
S touto studií je spojena otázka, kterou je sugestivní název článku
na Health.com „Mohou psychedelické drogy léčit depresi?“ Autorka
se v něm zabývá případovou studií ženy, jež byla subjektem Grobovy studie
a jejíž psychický stav se výrazně zlepšil. Zde je třeba být extrémně
opatrný. Deprese jako následek vážné nemoci a vědomí brzkého konce
života je natolik specifcká záležitost, že prostě nemůžeme zobecňovat.
Dnešní psychiatrie sice již opouští původní striktní dělení depresí na psychogenní
(způsobené nějakou konkrétní příčinou) a endogenní (bez jasné
příčiny), nicméně zůstává v platnosti termín „reaktivní“ v tom smyslu,
hovoříme-li o depresi či úzkosti v souvislosti s nějakým traumatickým
prožitkem – a vědomí blízkosti smrti takovým prožitkem bezpochyby je.
Přestože je pravdou, že psilocybin působí, stejně jako antidepresiva,
na serotoninové receptory, opravdu nevěřím, že jedno takové zapůsobení
může mít jakýkoli významný efekt. Je to, jako kdyby si člověk trpící depresí
vzal jednu větší dávku antidepresiva. Nepocítil by patrně vůbec nic, případně
by se přiotrávil. Grobova studie spíše ukazuje, že úzkostní
a depresivní smrtelně nemocní pacienti zřejmě dobře reagují na psychote-
138