Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.
Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.
Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Pochopitelně nijak. To, že se většina zdravých dobrovolníků cítila<br />
po dvou měsících od psilocybinového tripu lépe, s depresí a její léčbou<br />
nikterak nesouvisí. Abychom si mohli dovolit hovořit o psilocybinu jako<br />
nástroji boje s depresí, museli bychom s ním experimentovat na depresivních<br />
pacientech! A musím říci, že jsem v tomto směru skeptický. Těžká<br />
a dlouhodobá deprese, zvláště pak v <strong>pod</strong>obě periodické rekurentní deprese<br />
(vyznačující se opakovanými návraty depresivních epizod) a bipolární<br />
afektivní poruchy (postaru „maniodepresivní psychózy“, což je nemoc, kdy<br />
se, alespoň občas, vyskytují i epizody nepřirozeně povznesené nálady), nereaguje<br />
příliš dobře na psychoterapii – ta dobře slouží jako <strong>pod</strong>půrná léčba,<br />
nicméně léčba psychiatrická v <strong>pod</strong>obě užívání léků je ve většině případů<br />
nezbytná.<br />
Mohla by psychoterapie navazující na psychedelický, například psilocybinový,<br />
prožitek mít nějaký efekt? Patrně mohla. Jistě ne u každého, ale<br />
nějaké procento pacientů by určitě zlepšení pociťovalo. Otázkou je, jak<br />
velké procento a zda by rizika nepřevyšovala možný zisk.<br />
S touto studií je spojena otázka, kterou je sugestivní název článku<br />
na Health.com „Mohou psychedelické drogy léčit depresi?“ Autorka<br />
se v něm zabývá případovou studií ženy, jež byla subjektem Grobovy studie<br />
a jejíž psychický stav se výrazně zlepšil. Zde je třeba být extrémně<br />
opatrný. Deprese jako následek vážné nemoci a vědomí brzkého konce<br />
<strong>života</strong> je natolik specifcká záležitost, že prostě nemůžeme zobecňovat.<br />
Dnešní psychiatrie sice již opouští původní striktní dělení depresí na psychogenní<br />
(způsobené nějakou konkrétní příčinou) a endogenní (bez jasné<br />
příčiny), nicméně zůstává v platnosti termín „reaktivní“ v tom smyslu,<br />
hovoříme-li o depresi či úzkosti v souvislosti s nějakým traumatickým<br />
prožitkem – a vědomí blízkosti smrti takovým prožitkem bezpochyby je.<br />
Přestože je pravdou, že psilocybin působí, stejně jako antidepresiva,<br />
na serotoninové receptory, opravdu nevěřím, že jedno takové zapůsobení<br />
může mít jakýkoli významný efekt. Je to, jako kdyby si člověk trpící depresí<br />
vzal jednu větší dávku antidepresiva. Nepocítil by patrně vůbec nic, případně<br />
by se přiotrávil. Grobova studie spíše ukazuje, že úzkostní<br />
a depresivní smrtelně nemocní pacienti zřejmě dobře reagují na psychote-<br />
138