18.06.2013 Views

Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.

Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.

Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Pochopitelně nijak. To, že se většina zdravých dobrovolníků cítila<br />

po dvou měsících od psilocybinového tripu lépe, s depresí a její léčbou<br />

nikterak nesouvisí. Abychom si mohli dovolit hovořit o psilocybinu jako<br />

nástroji boje s depresí, museli bychom s ním experimentovat na depresivních<br />

pacientech! A musím říci, že jsem v tomto směru skeptický. Těžká<br />

a dlouhodobá deprese, zvláště pak v <strong>pod</strong>obě periodické rekurentní deprese<br />

(vyznačující se opakovanými návraty depresivních epizod) a bipolární<br />

afektivní poruchy (postaru „maniodepresivní psychózy“, což je nemoc, kdy<br />

se, alespoň občas, vyskytují i epizody nepřirozeně povznesené nálady), nereaguje<br />

příliš dobře na psychoterapii – ta dobře slouží jako <strong>pod</strong>půrná léčba,<br />

nicméně léčba psychiatrická v <strong>pod</strong>obě užívání léků je ve většině případů<br />

nezbytná.<br />

Mohla by psychoterapie navazující na psychedelický, například psilocybinový,<br />

prožitek mít nějaký efekt? Patrně mohla. Jistě ne u každého, ale<br />

nějaké procento pacientů by určitě zlepšení pociťovalo. Otázkou je, jak<br />

velké procento a zda by rizika nepřevyšovala možný zisk.<br />

S touto studií je spojena otázka, kterou je sugestivní název článku<br />

na Health.com „Mohou psychedelické drogy léčit depresi?“ Autorka<br />

se v něm zabývá případovou studií ženy, jež byla subjektem Grobovy studie<br />

a jejíž psychický stav se výrazně zlepšil. Zde je třeba být extrémně<br />

opatrný. Deprese jako následek vážné nemoci a vědomí brzkého konce<br />

<strong>života</strong> je natolik specifcká záležitost, že prostě nemůžeme zobecňovat.<br />

Dnešní psychiatrie sice již opouští původní striktní dělení depresí na psychogenní<br />

(způsobené nějakou konkrétní příčinou) a endogenní (bez jasné<br />

příčiny), nicméně zůstává v platnosti termín „reaktivní“ v tom smyslu,<br />

hovoříme-li o depresi či úzkosti v souvislosti s nějakým traumatickým<br />

prožitkem – a vědomí blízkosti smrti takovým prožitkem bezpochyby je.<br />

Přestože je pravdou, že psilocybin působí, stejně jako antidepresiva,<br />

na serotoninové receptory, opravdu nevěřím, že jedno takové zapůsobení<br />

může mít jakýkoli významný efekt. Je to, jako kdyby si člověk trpící depresí<br />

vzal jednu větší dávku antidepresiva. Nepocítil by patrně vůbec nic, případně<br />

by se přiotrávil. Grobova studie spíše ukazuje, že úzkostní<br />

a depresivní smrtelně nemocní pacienti zřejmě dobře reagují na psychote-<br />

138

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!