Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.
Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.
Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Nicméně rituální nabídka Satanské bible, jakkoli je efektivní a použitelná<br />
pro rituální ztvárnění nejčastějších lidských potřeb vyžadujících<br />
„větší magii“, je poměrně chudá a nepokojnou lidskou představivost by<br />
rychle nasytila. Proto Anton LaVey o několik let později vytvořil a publikoval<br />
knihu případně nazvanou Satanské rituály – rukověť Satanské bible.<br />
Zde je již nabídka bohatší a nutno říci, že docela působivá. Kniha nabízí<br />
deset rituálů, z nichž některé jsou zamýšleny jako ceremonie, tedy oslavy<br />
nějakého aspektu <strong>života</strong>, jiné jako rituály, jejichž cílem je magicky působit.<br />
Nalezneme zde inspiraci pocházející z mnoha různých zdrojů, přičemž<br />
realita se volně prolíná s fkcí a autorskou licencí. LaVey vzal z různých<br />
zdrojů to, co se mu líbilo, zkolážoval to, doplnil vlastními nápady a vytvořil<br />
tak soubor působivých rituálů. Satanské rituály tedy nejsou hodnotným<br />
zdrojem objektivních informací o templářích, jezídech či ruských heretických<br />
sektách a slovanském pohanství – coby odborná kniha by Satanské<br />
rituály jednoznačně propadly. Jako soubor působivých „pohádek“<br />
jsou však satanistovi cennou inspirací pro subjektivní svět prožitků. Nalezneme<br />
zde rituál černé mše, (údajně) templářský rituál znovuzrození<br />
do světa tělesnosti, bajkovité Zvířecí drama, v němž dochází ke komunikaci<br />
božské, lidské a zvířecí stránky člověka, slovansky laděnou, Poctu Čortovi,<br />
kontemplativní rituál založený na jezídísmu či rituály inspirované dílem<br />
H. P. Lovecrafa.<br />
Satanisté se pochopitelně nespokojili ani s tímto souborem obřadů a vymysleli<br />
spoustu dalších.<br />
Na první pohled je patrné, že LaVeyovi jde o uspokojování základních<br />
lidských potřeb a tužeb a o emočně silný prožitek a nestará se o hledání<br />
nějakého „vyššího poznání“. Je přitom nepochybné, že aplikací některých<br />
LaVeyových rituálů je možné dosáhnout změněné stavy vědomí spojené<br />
s vizemi, silnou imaginací a dalšími stavy, které jsou obvykle využívány<br />
k čerpání „esoterních znalostí“. Anton LaVey, který vnímal rituál jako sféru<br />
ryzí subjektivity, zřejmě takovým věcem žádnou epistemickou hodnotu<br />
nepřikládal a proto také do sféry „noetické magie“ nezabrousil.<br />
Krátce se ještě v souvislosti s rituály zmíním o dalších proudech satanismu.<br />
Již zmíněný Sétův chrám usiluje o „víc“ než jen uspokojení potřeb<br />
169
Change language