Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.

Wicca – nové staré náboženství *
Úvod
Wicca je pozoruhodný náboženský fenomén, který se stal neodmyslitelnou
součástí alternativní kultury a nepřestává upoutávat pozornost.
Vzhledem ke skutečnosti, že kvalitních informací o wiccanské věrouce
a praxi je na internetu, a to i v českém jazyce (viz odkazy na konci článku),
velké množství, zaměřím se v tomto eseji podrobněji především na genezi
tohoto náboženství, přičemž v popisné části uvedu především klíčové
informace, aniž bych se pouštěl do hloubky.
Nauka a praxe
Wicca sama sebe označuje za novopohanské náboženství či „moderní pohanské
čarodějnictví se starověkými kořeny“ a, pakliže ji do moderního
pohanství zařadíme (o tom se vedou spory), je vedle druidství nejrozšířenější
tradicí moderního pohanství.
Její název se odvozuje od starého anglického výrazu pro čaroděje. Wicca
je současně víra, iniciační linie, mysterijní tradice a systém magie. Existuje
mnoho tradic wiccy, ale podstatné je její rozlišení na wiccu iniciační
(tvořenou několika zasvěcovacími liniemi, které ovšem pocházejí z téhož
zdroje) a eklektickou.
V rámci iniciačních tradic existují ofciální coveny (sbory, lóže), do kterých
je adept, obvykle po delší čekací době naplněné studiem, zasvěcen.
Existují tři stupně zasvěcení, přičemž zasvěcenec třetího (někdy i druhého)
stupně má právo založit coven vlastní. Coveny jsou autonomní, nejsou závislé
na žádné vyšší autoritě, v některých liniích ale podléhají covenu ma-
* Tento esej vyšel v dubnu 2011 v 33. čísle časopisu Živel.
173