Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.

tkal jsem se ovšem i s hlasy, že „wicca není jen Gardner“ a měl jsem pocit,
že se mi dotyčný wiccan snaží sdělit, že šťourat do historie vzniku tohoto
náboženství vlastně není potřeba a není to ani vhodné.
Přesto se domnívám, že wiccani se opravdu nemají za co stydět
a mohou se směle ke Gardnerovi hlásit: Aleister Crowley, zakladatel thelémy,
falšoval svou biografi, Anton Szandor LaVey, zakladatel moderního
satanismu, falšoval svou biografi, Gerald B. Gardner, zakladatel wiccy,
falšoval svou biografi... Zdá se, že falšování vlastní biografe je pro
novodobé proroky jaksi esenciální. A řekl bych, že nejen pro ty novodobé!
Dokonce se domnívám, že skutečné náboženství bez notné dávky úprav
reality ve prospěch mýtu ani vzniknout nemůže.
Dalším inspiračním zdrojem, jenž ideu Rohatého boha inspiroval, je
představa tehdejších srovnávacích mytologů, z nichž nejvlivnějším byl
bezpochyby James George Frazer (1854-1941), o takzvané umírajícím
a znovuzrozujícím se bohu, přičemž Frazer tvrdil, že všechny tyto mýty
jsou ozvěnami rituálů určených k obnovení plodnosti polí. Tato teorie byla
vážně zpochybněna pro svůj obtížně obhajitelný redukcionismus. Gardner
bezpochyby Frazerovu fenomenální Zlatou ratolest a další antropologická
a folkloristická díla četl. Pak již nebylo obtížné sestavit mýtus o rodícím
se a umírajícím bohu. Je třeba si uvědomit, že takzvané Kolo roku, tedy
cyklus osmi svátků představujících milníky na cestě slunečního božstva,
sice vychází ze starších tradic, především keltské a germánské, ale v podobě,
v jaké s ním wicca a další novopohanské směry pracují, není nikde historicky
doložen. Jedná se o moderní konstrukci, byť z části opravdu inspirovanou
původní předkřesťanskou religiozitou.
Další významnou a vlivnou fkcí, jež se na zrodu wiccanského mýtu podílela,
byla Bílá Bohyně: Historická gramatika poetického mýtu (orig. Te
White Goddess: a Historical Grammar of Poetic Myth) – kniha básníka, prozaika
a amatérského historika Roberta Gravese (1895-1985), poprvé publikovaná
v roce 1948. Graves v ní předpokládá existenci trojné bohyně, evropské
bohyně zrození, lásky a smrti, inspirované a reprezentované fázemi
Měsíce, přičemž tato bohyně je dle jeho názoru v pozadí nejrůznějších po-
182