Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.

A do tohoto období spadá také čarodějnický revival v podání Geralda
Brosseau Gardnera (1884-1964), zakladatele náboženství, jež posléze vešlo
ve známost pod názvem wicca.
Abychom porozuměli vzniku nového náboženství, je třeba porozumět
jeho inspiračním zdrojům, které lze rozdělit na faktické a mýtické. Faktickými
zdroji myslím reálně existující spirituální směry, jež se v dané
době na zformování nové víry podílely. Jako mýtické označuji ty zdroje,
které dodávají novému směru hloubku, osobitost a vnitřní smysl. Například
v případě křesťanství jsou faktickými zdroji původní Ježíšovo
učení (o němž toho ovšem mnoho nevíme) v souvislosti s tehdejší židovskou
religiozitou, náboženské myšlení helénistického Středomoří, solární
mýty atp. Mýtickým zdrojem jsou evangelijní příběhy o Kristově působení,
smrti a vzkříšení. Mýtický zdroj může být (a nejspíš dokonce musí
být, aby fungoval!) do značné míry fkce. Podívejme se nyní, jak a z jakých
zdrojů se zrodila působivá tradice wiccy.
V oblasti faktických zdrojů zde máme evropský okultismus a s ním spojené
okultní řády založené na iniciačních stupních, po nichž adept postupně
stoupá vzhůru na základě dosažené úrovně vzdělání, schopností
a porozumění mystériím řádu. Inspiračním zdrojem pro vznik a strukturu
okultních řádů bylo svobodné zednářství, zvláště pak ve svých esoteričtějších
variantách. Zednářství dalo vzniknout myšlence lóží, iniciačních
stupňů a jejich obsahu, požadavku osobního zasvěcení a v neposlední řadě
také požadavku, aby adept uchovával tajemství, jichž se mu dostalo.
Podobnou strukturu nalézáme již ve starověkých mysterijních kultech, například
v mithraismu, jedná se dle mého názoru o způsob organizace, který
se v dějinách průběžně objevuje vždy, nastanou-li k tomu vhodné podmínky,
jako je zpochybnění tradiční religiozity a snížení míry kontroly
mocenských struktur nad náboženskou oblastí. Totalitní moc mnohokrát
ukázala, že je schopna v krátké době různá tajná společenství účinně zlikvidovat,
utajení tedy funguje spíše jako forma rituálu než jako efektivní
způsob, jak přežít v nepřátelském prostředí.
Gardner byl zednář a posléze se stal i členem okultního řádu, konkrétně
Ordo Templi Orientis (dále O.T.O.), což byl nábožensko-magický řád za-
178