Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.
Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.
Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
se tento systém liší od starších pokusů nahradit Boha lidstvem či nějakou<br />
ideou člověka, jako tomu bylo například během Francouzské revoluce či<br />
jak o tom uvažoval Auguste Comte.<br />
Za klíčové je třeba považovat satanistické pojetí morálky, které je založeno<br />
na oplácení dobrého dobrým a zlého zlým. Satanisté odmítají<br />
křesťanské „nastavování druhé tváře“.<br />
Laveyanismus je umírněně hédonistický – člověk má právo beze studu<br />
ukájet své choutky, pokud tím nikomu neubližuje. LaVey odmítá myšlenku<br />
jakéhokoli duchovního hříchu či provinění – člověk se může provinit jen<br />
vůči jinému člověku.<br />
I satanismus v LaVeyově pojetí však zná „hříchy“, ty se ovšem od těch<br />
křesťanských dosti liší. Hlavním satanským hříchem je hloupost – satanista<br />
si nemůže dovolit být hloupý. Dalšími jsou například sebeklam či neplodná<br />
pýcha – obecně řečeno lze říci, že by se satanista měl dle LaVeye<br />
vystříhat všeho, co snižuje jeho schopnost přežít a nalézt uplatnění<br />
v běžném životě.<br />
Satanská estetika, spojená s černou barvou, lebkami a dalšími ponurými<br />
proprietami, zjevně vychází z dekadentní prehistorie satanismu, je však<br />
třeba zdůraznit, že laveyanismus přebírá z dekadence pouze vnější aspekty,<br />
odmítá však její nihilismus, protože satanismus je jednoznačně koncipován<br />
jako přitakání životu. Estetično je pro satanisty jedna z nejvýznamnějších<br />
hodnot a je důležitým nástrojem umocňujícím sílu rituálů.<br />
Laveyánský satanismus tedy rozhodně není, jak by se na základě jeho<br />
extravagantní estetiky mohlo zdát, kultem smrti, jeho ústřední hodnotou<br />
je život, smrt označuje LaVey za „velké odříkání“ a vnímá ji negativně. Lze<br />
říci, že pokud jde o vyrovnání se se smrtí, nenabízí tento myšlenkový směr<br />
nic duchovně přínosného (to však platí i o vírách nabízejících barvotiskový<br />
model posmrtného <strong>života</strong> věřících v „nebíčku“).<br />
Laveyanismus pojímá člověka jako „svobodné zvíře“ a součást přírody,<br />
striktně proto odmítá rituální obětování zvířat – zabíjet smí člověk pouze<br />
v sebeobraně nebo pro potravu. Člověk není pánem přírody, ale její součástí.<br />
158