18.06.2013 Views

Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.

Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.

Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

se tento systém liší od starších pokusů nahradit Boha lidstvem či nějakou<br />

ideou člověka, jako tomu bylo například během Francouzské revoluce či<br />

jak o tom uvažoval Auguste Comte.<br />

Za klíčové je třeba považovat satanistické pojetí morálky, které je založeno<br />

na oplácení dobrého dobrým a zlého zlým. Satanisté odmítají<br />

křesťanské „nastavování druhé tváře“.<br />

Laveyanismus je umírněně hédonistický – člověk má právo beze studu<br />

ukájet své choutky, pokud tím nikomu neubližuje. LaVey odmítá myšlenku<br />

jakéhokoli duchovního hříchu či provinění – člověk se může provinit jen<br />

vůči jinému člověku.<br />

I satanismus v LaVeyově pojetí však zná „hříchy“, ty se ovšem od těch<br />

křesťanských dosti liší. Hlavním satanským hříchem je hloupost – satanista<br />

si nemůže dovolit být hloupý. Dalšími jsou například sebeklam či neplodná<br />

pýcha – obecně řečeno lze říci, že by se satanista měl dle LaVeye<br />

vystříhat všeho, co snižuje jeho schopnost přežít a nalézt uplatnění<br />

v běžném životě.<br />

Satanská estetika, spojená s černou barvou, lebkami a dalšími ponurými<br />

proprietami, zjevně vychází z dekadentní prehistorie satanismu, je však<br />

třeba zdůraznit, že laveyanismus přebírá z dekadence pouze vnější aspekty,<br />

odmítá však její nihilismus, protože satanismus je jednoznačně koncipován<br />

jako přitakání životu. Estetično je pro satanisty jedna z nejvýznamnějších<br />

hodnot a je důležitým nástrojem umocňujícím sílu rituálů.<br />

Laveyánský satanismus tedy rozhodně není, jak by se na základě jeho<br />

extravagantní estetiky mohlo zdát, kultem smrti, jeho ústřední hodnotou<br />

je život, smrt označuje LaVey za „velké odříkání“ a vnímá ji negativně. Lze<br />

říci, že pokud jde o vyrovnání se se smrtí, nenabízí tento myšlenkový směr<br />

nic duchovně přínosného (to však platí i o vírách nabízejících barvotiskový<br />

model posmrtného <strong>života</strong> věřících v „nebíčku“).<br />

Laveyanismus pojímá člověka jako „svobodné zvíře“ a součást přírody,<br />

striktně proto odmítá rituální obětování zvířat – zabíjet smí člověk pouze<br />

v sebeobraně nebo pro potravu. Člověk není pánem přírody, ale její součástí.<br />

158

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!