Divný obraz a divní vězňové: poznámky pod čarou života.

způsobem mysterium tremendum, i když mu chybí ten druh vědomí velikosti,
jež se dostavuje při setkání s Bohem. Je to tremendum, ale je to tremendum
démonické, perverzní, nikoli však jen sexuálně či psychologicky
perverzní, jeho perverze je založena na nejzákladnější úrovni, jedná
se o pokřivení samotného světa, je to, dalo by se říci, perverze ontologická.
Snad nikdo v tomto směru nezašel tak jinam (záměrně nepíši „daleko“!)
jako Howard Phillips Lovecraf.
Myslím, že nyní už je zjevné, že strach v povídkové ukázce, jíž jsem
tuto úvahu uvedl, je strachem onoho prvního, přirozeného druhu, přičemž
poslední věta příběh překlápí do oblasti hrůzy nadpřirozené. Snad se mi
těmi klišé podařilo vyvolat v čtenáři aspoň něco málo z těch pocitů, jimiž
se zde zabývám.
Za sebe musím říci, že ten první druh strachu, zvláště, je-li na flmovém
plátně podán coby typická maniakální „vybíjená“, v níž neustále někdo
ječí, hysterčí nebo pobíhá, není něčím, co by ve mně vyvolávalo nějaké
zvlášť silné pocity; snad kromě toho, že v takových případech obvykle fandím
maskovanému maniakovi a přeji si, aby ty pitomce, do jejichž kůže
se mám dle představ tvůrců patrně vžívat, už konečně poslal na onen svět.
Nicméně věřím, že existuje významné množství lidí, kteří se tímto
druhem příběhu nechají strhnout – jinak by se takových flmů zřejmě tolik
netočilo – a budiž jim to přáno.
Je také třeba podotknout, že se samozřejmě jedná o poněkud uměle vytvořené
protiklady - v hororech se poměrně často setkáváme s kombinací
obou druhů strachu, zvláště v příbězích o oživlých mrtvolách.
Ze skutečnosti, že nemám rád onen „slasherový“ typ strachu, pro mne
plyne práce navíc, když – hledaje slušný horor – musím jej, jako drahocennou
jehlu napuštěnou jedem černého lotosu, hledat v kupce thrillerového
a slasherového „sena“ (v tomto případě by bylo možná vhodnější
napsat „v hromadě zmasakrovaných mrtvol“). O to větší radost pak však
mám, když nějakou najdu, neboť napsat či natočit skutečně dobrý a originální
horor opravdu není žádná legrace!
69