Časopis Maćicy Serbskeje 1885

112 Dr. E. Muka:Stanosć (Stannewisch) słušatej, bu serbska Boža słužba dla no¬weho fararja, kiž serbski njemóžeše, 1820 officialnje zakazana(přir. Jenč, Čas. M. S. 1853—54, str. 92). Serbja, jeli chcychuserbske prědowanje słyšeć, dyrbjachu do Hóznicy kemši hić.Nětko je tam hišće z najmjeńša na 30 Serbow, kiž pak su z wjetšaze serbskich stronow přićahli: mjez nimi wětrnikaŕ a wětrnika¬rjowa, kotrejž so jara po Serbach styšće, a kantor Emil Drohla,rodź. z Brětnje, hdźež tež bě prjedy z wučerjom.III. W Dubcu (Daubitz) zasta serbske prědowanje 1857,po tym zo běchu Dubc a bližše wsy nimale dospołnje přeněm¬čene. Serbske wsy teje wosady: Mochołc, Štyri Duby, Zamosty,Stary Lubolń a Napadź buchu tehdy 1. jan. 1858 do serbskejeRychwałdskeje wosady wufarowane. Wšě druhe wsy wobhlado¬wachu so hižo 1848 jako přeněmčene (hl. Jak. S. H. Łuž. str. 50),štož jenož nic mała wjesčička Hora (Berg). Nětčiši Dubčanskiněmski faraŕ je přećiwo Serbam přećelnišo zmysleny, hač tam asem serbski w Serbach. W Dubcu bě po officialnym ličenju 188316 Serbow, kiž su so najskeŕšo w nowišim času zasydlili (w Han¬ćikec swójbje rěči so serbski), a nimale we wšěch druhich wsachmóžeš hišće z najmjeńša někotrych Serbow nadeńć, w nawječor¬nych wjacy hač w narańšich.Swójbne mjena z Jězora a Dubca (wjetši dźěl): Bałcaŕ, Běla(Biehle), Bělan (Beland), Běrka (Birke), Bilas, Branck, Bróska 10,Brunš, Budych (Budig), Čapa, Domaš (Tomasch), Domašk (Domschke),Domjel (Tommel), Dunš, Fetschke, Funfak (stary † 1860, rěčeše hišćeserbski), Gabš, Garbank, Grabań, Hantuš, Hanćik (Hanzke), Halaš,Hawluška a Hawlička, Hanuš (Hansch) 2, Hetaš, Hólčik (Holschke),Hošat resp. Hošac, Horbašk 2, Hobrak, Hobračk, Holač, Horak,Hotas, Hubač, Jank, Jurk 2, Kalbas (= Kołbasa), Kochta, Kordas,Kóžkaŕ (Koschker), Krawčik, Krupaŕ (Krupper), Kuba, Libš, Metschke,Mětaš, Mjertynač, Mlynck (Mlinzke), Mucha, Ńatschke, Neike, Nowak(Noack), Nowačk (Noatschk), Pětř (Pitsch), Pětřka (Pötschke), Pilenc,Polak, Popjel, Raduš (Radisch), Rak, Ranca (Rantze), Rjela (Röhle),Rjeńš, Rochor, Rušk (Ruschke) 2, Soka (Socke), Suško (Suschke),Škoda (Schkade), Šołta (Scholte), Šuba (Schubert), Temsk (Tem[p]ske)2, Tuš, Tylš, Wićaz (Witschas) 2, Wójck, Wójto.Městnostne mjena z Dubca: Luh, Luža, Raglica (přěrow),Malinca, Gatka, Tack, Dubrau, Brisen (t. j. Brěznja). — Knykawkimjenuja tu Němcy Knikatzel.