09.08.2015 Views

Časopis Maćicy Serbskeje 1885

Časopis Maćicy Serbskeje 1885

Časopis Maćicy Serbskeje 1885

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Statistika hornjołužiskich Serbow pruskeho kralestwa. 79mjez tym zo Hermanowska wosada tehdy hižo w sylnym pře¬němčowanju stoješe, snadź kaž nětko Bukow. Zo su w Hermane¬cach a Lipsej hišće w 1. 1860 officialnje 227 resp. 193 Serbownaličili, je zmylk; bjez dwěla je wjesny šołta z tym ludźi serb¬skeho pokhoda, nic pak serbskeje rěče mócnych woznamjenićchcył. Prěńše 3 wsy pak běchu 1860 woprawdźe hišće z dźělaserbske, přede wšěm Čorna Woda, hdźež tehdy 85 Serbja swojunarodnosć zjawnje wuznachu. A samo dźensa wuznamjenja soposlědniša wot wšěch třoch jako najbóle serbska. Bur Panaštam rodźeny, kiž móžeše jara derje serbski, wo njej 1884 takleswědčeše: „Serbscy mjez sobu powědaju 9, rozumja pak težmnozy druzy, z najmjeńša 50 ludźi; cyle serbska žana swójbawjacy njeje, dokelž so z dźěćimi němski rěči; a te tež z cyłaserbski njerozumja.“ Wjes je rjana nowa.Najbóle serbske swójby su: Holink (Holling), Škodawk,Munak, (Młynak?), Fidleŕ 2, Bělik, Panaš.Bělno je nětko nimale dospołnje přeněmčena wjes, wjetšidźěl ludźi přez 50 lět pak rozumi hišće serbski a rěči k nuzy;na gmejnskej khěži bydli serbska žona z Hóznje. „Před 20 lětamiběše tu“, kaž ludźo prajachu, „hišće wjele Serbow, ale tón splahje z wjetša wotemrěł.“ Bělno je krasna wulka bohata wjes, kižma burske kubła kaž hrody.Serbske swójbne mjena tam su mjez druhimi: Krokanc,Leńk, Kosak, Nowak, Šucan, Nodin (?), Drogula (n. Drokla), Hencka,Kubiš, Mička, Medga (?), Bar (naněm. Bahr), Pysank, Huzlik, Połleńk(nan. Pohling).We Wudworju su hižo wšitcy tam rodźeni Serbja wote¬mrěli, jenož 2 wosobje, kotrejž staj w nowišim času přićahłoj, ro¬zumitaj a rěčitaj serbski. Najstarši ludźo so njemóža dopomnić,zo by so hdy serbski w cyrkwi prědowało abo w šuli wučiło.Młode holcy su hakle před krótkim na wsy póstne kěrluše(wězo němske) spěwać zastałe, dokelž pódla „mjerznu“.Serbske swójbne mjena: Šćěpank (Zschippang), Połleńk(Pohling), Brězynk, Pisang, Holling. — Městnostne mjena: Ro¬hač, Batrwač, Łučik, Zabroz’n, Łazy, Fumingen (j. Wumjeńki), Dubrau(= Dubrawa).Lipsa je dospołnje přeněmčena, jenička žona tam serbskirozumi, kiž je ze Serbow přićahła.

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!