Aplikovaná etika v sociálnej práci - Prohuman

A n d r e j M á t e l , M i l a n S c h a v e l , P a v e l M ü h l p a c h r , T i b o r R o m a n ( e d s . )
__________________________________________________________________________________________
projekt obzvláště potřebný z důvodu, ţe právě věk mezi 15-20 lety (tedy stáří českých
středoškoláků) představuje z hlediska vývojové psychologie klíčové období pro rozvoj
mravních a charakterových rysů osobnosti – ty mají v pozdější době tendenci spíše ke stabilitě
a v rámci dalšího vývoje dochází k rozvíjení jiţ získaných postojů a přesvědčení. Výsledky
tohoto i podobných empirických hodnocení je tak moţné zároveň vnímat jako určitou
predikci hodnotových postojů, a tím také jednání a chování formující se generace.
V roce 2005 proběhl poslední výzkum hodnotové orientace mládeţe se zaměřením na vliv
rodiny a religiozity rodiny na hodnoty a postoje adolescentů v České republice (výsledky
výzkumu dostupné In: Preissová Krejčí, Čadová, I/2006, s. 57-70). Respondenty
dotazníkového šetření se stali ţáci a ţákyně středních škol a učilišť Zlínského a Olomouckého
kraje ve školním roce 2004/2005. Mezi respondenty převládaly ţeny, které tvořily dvě třetiny
souboru. To znamená, ţe dotazníky vyplnilo 577 ţen a 278 muţů. Vyšší podíl ţen je
způsoben faktem, ţe na vybraných středních školách studuje více dívek neţ chlapců.
Ve vzorku byli nejvíc zastoupeni studenti SOŠ (304) a gymnazisté (296). 213 dotázaných
zvolilo moţnost SOU bez maturity a pouze necelých 5% (41 respondentů) navštěvuje SOU s
maturitou.
Věkové sloţení reprezentativního vzorku současné mládeţe bylo odpovídající studentům
středních škol a učňům z učilišť. V souboru jsou dvě silné věkové skupiny a to respondenti
16-letí (306) a respondenti, jeţ dosáhli 17 let (278). 169 respondentů našeho souboru tvoří ti,
kteří jiţ nabyli plnoletosti.
Pořadí hodnot mládeţe v České republice v hodnotovém ţebříčku bychom mohli shrnout v
následujícím sestupném pořadí: 1. zdraví, 2. přátelství, 3. rodina, 4. láska, partnerství, 5.
vzdělání, 6.-7. být uţitečný druhým a úspěšnost ve škole, 8. volnočasové aktivity, 9. peníze,
majetek, 10. dobře vypadat, 11. náboţenství.
Náš výzkum hodnotově-postojové orientace mládeţe řešil také otázku diferenciace
hodnotové orientace středoškolské mládeţe na základě rodinného prostředí. Zatímco vzdělání
rodičů nehraje ve vztahu k hodnotovým orientacím jejich potomků zásadnější roli, rodinné
zázemí ano. Úměrně s neúplností rodiny (ţivot s jedním či s ţádným s rodičů) klesala
u respondentů důleţitost nejen vzdělání a náboţenství, ale také majetku, coţ souvisí se
zostřeným porozuměním pro důleţitost rodiny jako základního výchozího bodu pro kvalitní
ţivot, jehoţ absenci mohou těţko nahradit nějaké odlišné statky.
Vedle hodnot je druhým tradičním prostředkem analýzy postojové orientace dotazování na
ţivotní cíle. Hodnoty, na rozdíl od ţivotních cílů, respondenti neseřazovali podle důleţitosti.
- 306 -