AplikovanÃ¡ etika v sociÃ¡lnej prÃ¡ci - Prohuman

More documents

Recommendations

Info

Počet Procenta Počet Procenta Počet Procenta A n d r e j M á t e l , M i l a n S c h a v e l , P a v e l M ü h l p a c h r , T i b o r R o m a n ( e d s . ) __________________________________________________________________________________________ narušené vztahy k druhým lidem a chovají se jako egoisti častěji neţ děti z úplných, uspořádaných rodin. Priority ţivotních cílů se liší nejen podle uspořádanosti rodiny, ale také podle typu školy, kterou respondent navštěvuje. Studenti gymnázií chtějí od ţivota víc neţ jenom finanční zajištění. Chtějí mít v zaměstnání úspěch, chtějí cestovat a udrţet si spoustu přátel. Také nejvíc ze všech by chtěli rozvinout své duchovní schopnosti. Nebrání se prohlubování duchovního rozměru své existence. Dalo by se generalizovat, ţe jejich ţivotním cílem je další poznávání. Cestování je ţivotním cílem i u výrazného počtu studentů SOŠ. Studenti SOU bez maturity by chtěli nejvíc ze všech být dobře finančně zajištěni, coţ je poněkud paradoxní zjištění vzhledem k tomu, ţe jako lidé s nízkým formálním vzděláním nemají vyhlídky vysokého výdělku. Od ţivota chtějí maximum a to i bez ohledu na druhé. Jejich egoismus se tak zdá být výraznější neţ např. u gymnazistů. Nemají zájem o svůj osobní růst, jejich duchovní rozměr je nezajímá. Ke štěstí nepotřebují ani přátele. Neúplné rodinné zázemí by mělo vést podle dotazníkových odpovědí respondentů k vyšším preferencím egoistického jednání („dělat jen to, co mě baví“ a „získat to co chci, bez ohledu na druhé“). Zobecníme-li výsledky výzkumu, můţeme tvrdit, ţe jedinci pocházející ze sociokulturně méně rozvinutého prostředí mají tendenci k většímu vyznávání egoistických hodnot, jakoţ i k zakázanému jednání (poţívání drog, alkoholu, kouření či kriminalitě). Životní cíle podle uspořádání rodiny s oběma rodiči v jaké rodině žije s jedním z rodičů ani s jedním rodičem f ungující rodina úspěch v zaměstnání f inanční zajištění rozvinutí duchovních schopností pomoc druhým cestování nezáv islost na druhých dělat jen to, co mě baví spousta přátel získat co chci, bez ohledu na druhé 448 72,5% 145 69,0% 11 68,8% 241 39,0% 78 37,1% 5 31,3% 262 42,4% 86 41,0% 7 43,8% 28 4,5% 10 4,8% 1 6,3% 123 19,9% 39 18,6% 4 25,0% 137 22,2% 42 20,0% 3 18,8% 106 17,2% 42 20,0% 2 106 137 22,2% 52 24,8% 8 50,0% 273 44,2% 80 38,1% 5 31,3% 45 7,3% 24 11,4% 3 18,8% - 308 -
A p l i k o v á e t i k a v s o c i á l n e j p r á c i a ď a l š í c h p o m á h a j ú c i c h p r o f e s i á c h _______________________________________________________________________________________ Hodnoty a hodnotovou orientaci si vytváří kaţdý člověk sám na základě nabytých zkušeností, přejatých postojů a názorů minulých generací, výchovy a vzdělání. Hodnoty jsou základem naší morálky a mravnosti. Naše morálka je zaloţena na ztotoţnění našich názorů a přesvědčení o tom, co je správné, dobré a pravdivé s názory society, naše mravnost je zaloţena na stabilitě osobního přesvědčení o dobru, zlu a dalších kvalitativních soudech. Jiţ pravidelné a spravedlivé hodnocení výkonů ţáka pedagogem vede ţáka k vytváření hodnot, které se posléze upevní v hodnotové orientaci zaměřujícího ţáka určitým směrem. (Ale i naopak.) Poznání spojené s hodnocením toho, co víme a čemu věříme, vytváří naše přesvědčení. Přesvědčení člověka nemusí korespondovat s pravdivým poznáním, nicméně je vţdy úzce propojeno s city a emocemi člověka. Přesvědčení je základem psychické stability jedince, od něj se odvíjí lidské, tedy i edukantovy, postoje a činnosti, úzce souvisí s charakterem osobnosti. Jestliţe je člověk připraven jednat v souladu s poznáním, které povaţuje za správné, pak nabyl určitého přesvědčení, světonázoru, je oddán určitým ideám, které vnitřně přijal a uznal za správné a nutné. Přesvědčení má nesporný vliv na lidské chápání, poznávání a hodnocení. „Člověk jinak hodnotí, kdyţ je o něčem přesvědčen.“ (Horák, 1997, s. 33) Přesvědčení se naplňuje, objektivizuje v ţivotních postojích a činnostech. Výchova a vzdělávání, zaloţené nikoli pouze na kognitivní, ale také na emocionální edukaci, musí slouţit zdravému vývoji společnosti, její morálce a etice současnosti, jejímţ cílem je slouţit společnosti tak, aby generace lidského pokolení přeţily po neomezeně dlouhou dobu. Současná česká mladá generace ve světle tohoto i jiných provedených studiích představuje jakési zrcadlo celé společnosti. Šestnáct let budování kapitalistického neoliberálního systému vytvořilo základní půdorys hodnotového přesvědčení adolescentů, v jehoţ centru stojí autonomní individuum, pro něhoţ je klíčové uspokojení vlastních zájmů. Přesah k druhým lidem hraje stále menší roli, pokud jimi ovšem nejsou přátelé, kteří zpětně přispívají k uspokojení sociálních potřeb jedince. Tento proces však nelze podle nás vnímat jako tendenci k zhoubné atomizaci společnosti, protoţe nejdůleţitějším cílem mladých je, přes pravděpodobné odloţení do pozdějšího věku, zaloţení fungující rodiny. Hmotné statky sice hrají důleţitou roli, ale jejich obstarávání má smysl právě vzhledem k zajištění všech potřeb budované základní jednotky společnosti - rodiny. Edukační proces je jako „nekonečný příběh“; nikdy se neocitáme, jako edukátoři, na konci hry. Vţdy je co zlepšovat, stále si můţeme stanovovat nové cíle. A přesto je tento „příběh“ naplněný, ţijeme-li pro druhé, předáváme-li to nejlepší z nás. Naplňujeme jej napětím mezi učitelem a ţákem, které popisuje jako „prostředek ke zrození nového“ jiţ Wilhelm Dilthey. - 309 -
Page 1 and 2:
Aplikovaná etika v sociálnej prá
Page 3 and 4:
A p l i k o v á e t i k a v s o c
Page 5 and 6:
Page 7 and 8:
Page 9 and 10:
Page 11 and 12:
Page 13 and 14:
Page 15 and 16:
Page 17 and 18:
Page 19 and 20:
Page 21 and 22:
Page 23 and 24:
Page 25 and 26:
Page 27 and 28:
Page 29 and 30:
Page 31 and 32:
Page 33 and 34:
Page 35 and 36:
Page 37 and 38:
Page 39 and 40:
Page 41 and 42:
Page 43 and 44:
Page 45 and 46:
Page 47 and 48:
Page 49 and 50:
Page 51 and 52:
Page 53 and 54:
Page 55 and 56:
Page 57 and 58:
Page 59 and 60:
Page 61 and 62:
Page 63 and 64:
Page 65 and 66:
Page 67 and 68:
Page 69 and 70:
Page 71 and 72:
Page 73 and 74:
Page 75 and 76:
Page 77 and 78:
Page 79 and 80:
Page 81 and 82:
Page 83 and 84:
Page 85 and 86:
Page 87 and 88:
Page 89 and 90:
Page 91 and 92:
Page 93 and 94:
Page 95 and 96:
Page 97 and 98:
Page 99 and 100:
Page 101 and 102:
Page 103 and 104:
Page 105 and 106:
Page 107 and 108:
Page 109 and 110:
Page 111 and 112:
Page 113 and 114:
Page 115 and 116:
Page 117 and 118:
Page 119 and 120:
Page 121 and 122:
Page 123 and 124:
Page 125 and 126:
Page 127 and 128:
Page 129 and 130:
Page 131 and 132:
Page 133 and 134:
Page 135 and 136:
Page 137 and 138:
Page 139 and 140:
Page 141 and 142:
Page 143 and 144:
Page 145 and 146:
Page 147 and 148:
Page 149 and 150:
Page 151 and 152:
Page 153 and 154:
Page 155 and 156:
Page 157 and 158:
Page 159 and 160:
Page 161 and 162:
Page 163 and 164:
Page 165 and 166:
Page 167 and 168:
Page 169 and 170:
Page 171 and 172:
Page 173 and 174:
Page 175 and 176:
Page 177 and 178:
Page 179 and 180:
Page 181 and 182:
Page 183 and 184:
Page 185 and 186:
Page 187 and 188:
Page 189 and 190:
Page 191 and 192:
Page 193 and 194:
Page 195 and 196:
Page 197 and 198:
Page 199 and 200:
Page 201 and 202:
Page 203 and 204:
Page 205 and 206:
Page 207 and 208:
Page 209 and 210:
Page 211 and 212:
Page 213 and 214:
Page 215 and 216:
Page 217 and 218:
Page 219 and 220:
Page 221 and 222:
Page 223 and 224:
Page 225 and 226:
Page 227 and 228:
Page 229 and 230:
Page 231 and 232:
Page 233 and 234:
Page 235 and 236:
Page 237 and 238:
Page 239 and 240:
Page 241 and 242:
Page 243 and 244:
Page 245 and 246:
Page 247 and 248:
Page 249 and 250:
Page 251 and 252:
Page 253 and 254:
Page 255 and 256:
Page 257 and 258: A p l i k o v á e t i k a v s o c
Page 307: A p l i k o v á e t i k a v s o c
Page 359 and 360:
Page 361 and 362:
Page 363 and 364:
Page 365 and 366:
Page 367 and 368:
Page 369 and 370:
Page 371 and 372:
Page 373 and 374:
Page 375 and 376:
Page 377 and 378:
Page 379 and 380:
Page 381 and 382:
Page 383 and 384:
Page 385 and 386:
Page 387 and 388:
Page 389 and 390:
Page 391 and 392:
Page 393 and 394:
Page 395 and 396:
Page 397 and 398:
Page 399 and 400:
Page 401 and 402:
Page 403 and 404:
Page 405 and 406:
Page 407 and 408:
Page 409 and 410:
Page 411 and 412:
Page 413:
show all

AplikovanÃ¡ etika v sociÃ¡lnej prÃ¡ci - Prohuman

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?