Aplikovaná etika v sociálnej práci - Prohuman

A p l i k o v á e t i k a v s o c i á l n e j p r á c i a ď a l š í c h p o m á h a j ú c i c h p r o f e s i á c h
_______________________________________________________________________________________
Proto se při analýze ţivotních cílů ukázalo, jaké jsou skutečné hodnotové preference našich
respondentů.
Respondenti na první tři místa zařazovali fungující rodinu (coţ koreluje s hodnotou rodiny,
kterou v 95% označili jako důleţitou), pak s velikým odstupem téměř shodně cíl mít spoustu
přátel (také koreluje s hodnotou přátelství - 97% označilo jako důleţitou) a cíl být v ţivotě
dobře finančně zajištěn/a. Hodnota peníze a majetek byla v pořadí z jedenácti aţ devátou
důleţitou hodnotou, deklarovanou respondenty, ale při otázce po ţivotních cílích je dobré
finanční zajištění třetí nejdůleţitější věcí v ţivotě pro tytéţ respondenty. Finančnímu
zabezpečení tak přikládají daleko větší význam, neţ deklarovali v hodnotovém ţebříčku.
Naopak nejméně voleným ţivotním cílem se stal cíl rozvinutí svých psychických a
duchovních schopností skrze víru a meditace. Nepřekvapuje nás to, neboť v korelaci s
hodnotou náboţenství (většinou nejméně důleţité, poslední, jedenácté místo) nás obé
ubezpečuje o naprosté podruţnosti religiozity v ţivotech dospívajících. Pomoc druhým
zařadilo do první trojky mezi své ţivotní cíle jen necelých 20% respondentů. Avšak hodnotu
být uţitečný/á druhým povaţuje za důleţitou aţ 71% z nich. V tomto případě se respondenti v
otázce svých hodnot „eticky přikrášlili“, a to ve srovnání se skutečností. Co ale vyznívá
pozitivně, je fakt, ţe poměrně malá část respondentů má za ţivotní cíl získat v ţivotě to, co
chtějí, bez ohledu na druhé.
Zajímavé jsou výsledky, které mapují preferenci ţivotních cílů respondentů, a to podle
uspořádání rodiny, ve které ţijí. První tři nejčastější se procentuálním zastoupením mírně
odlišují. Respondenti, kteří ţijí v rodinách s oběma rodiči, nejvíce ze všech deklarují jako svůj
největší ţivotní cíl mít fungující rodinu. Na druhém místě, avšak s dost velkým odstupem, by
chtěli mít v ţivotě spoustu přátel, na třetím místě by chtěli být dobře finančně zajištěni.
Respondenti, kteří ţijí v rodinách s jedním z rodičů, by chtěli v ţivotě také fungující rodinu,
na druhém místě by chtěli být finančně zajištěni, na třetím pak stojí přátelé. Respondenti, kteří
neţijí v rodinách ani s jedním z rodičů, by chtěli opět mít fungující rodinu. Na druhém místě
nastává změna oproti předchozím případům, protoţe respondenti by zde preferovali dělat v
ţivotě jenom to, co je baví, bez ohledu na druhé. Na třetím místě by chtěli být dobře finančně
zajištěni. Zároveň nejmíň respondentů z neúplných rodin chce mít v ţivotě spoustu přátel. V
celkovém pořadí vyšlo, ţe respondenti nejméně volili ţivotní cíle „rozvinout duchovní
schopnosti přes víru a meditace“ a cíl „získat v ţivotě to, co chci, bez ohledu na druhé lidi“. V
posledním jmenovaném případě podíl těch „egoističtějších“ stoupá s tím, jak klesá „počet
rodičů“ ve společné domácnosti. Viz. poslední řádek v tabulce a také řádek „dělat v ţivotě
jenom to, co mě baví“. Můţeme shrnout, ţe děti z neúplných, neuspořádaných rodin mají
- 307 -