12.05.2015 Views

Aplikovaná etika v sociálnej práci - Prohuman

Aplikovaná etika v sociálnej práci - Prohuman

Aplikovaná etika v sociálnej práci - Prohuman

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

A p l i k o v á e t i k a v s o c i á l n e j p r á c i a ď a l š í c h p o m á h a j ú c i c h p r o f e s i á c h<br />

_______________________________________________________________________________________<br />

Hodnoty a hodnotovou orientaci si vytváří kaţdý člověk sám na základě nabytých<br />

zkušeností, přejatých postojů a názorů minulých generací, výchovy a vzdělání. Hodnoty jsou<br />

základem naší morálky a mravnosti. Naše morálka je zaloţena na ztotoţnění našich názorů a<br />

přesvědčení o tom, co je správné, dobré a pravdivé s názory society, naše mravnost je<br />

zaloţena na stabilitě osobního přesvědčení o dobru, zlu a dalších kvalitativních soudech. Jiţ<br />

pravidelné a spravedlivé hodnocení výkonů ţáka pedagogem vede ţáka k vytváření hodnot,<br />

které se posléze upevní v hodnotové orientaci zaměřujícího ţáka určitým směrem. (Ale i<br />

naopak.) Poznání spojené s hodnocením toho, co víme a čemu věříme, vytváří naše<br />

přesvědčení. Přesvědčení člověka nemusí korespondovat s pravdivým poznáním, nicméně je<br />

vţdy úzce propojeno s city a emocemi člověka. Přesvědčení je základem psychické stability<br />

jedince, od něj se odvíjí lidské, tedy i edukantovy, postoje a činnosti, úzce souvisí s<br />

charakterem osobnosti. Jestliţe je člověk připraven jednat v souladu s poznáním, které<br />

povaţuje za správné, pak nabyl určitého přesvědčení, světonázoru, je oddán určitým ideám,<br />

které vnitřně přijal a uznal za správné a nutné. Přesvědčení má nesporný vliv na lidské<br />

chápání, poznávání a hodnocení. „Člověk jinak hodnotí, kdyţ je o něčem přesvědčen.“<br />

(Horák, 1997, s. 33)<br />

Přesvědčení se naplňuje, objektivizuje v ţivotních postojích a činnostech. Výchova a<br />

vzdělávání, zaloţené nikoli pouze na kognitivní, ale také na emocionální edukaci, musí slouţit<br />

zdravému vývoji společnosti, její morálce a etice současnosti, jejímţ cílem je slouţit<br />

společnosti tak, aby generace lidského pokolení přeţily po neomezeně dlouhou dobu.<br />

Současná česká mladá generace ve světle tohoto i jiných provedených studiích představuje<br />

jakési zrcadlo celé společnosti. Šestnáct let budování kapitalistického neoliberálního systému<br />

vytvořilo základní půdorys hodnotového přesvědčení adolescentů, v jehoţ centru stojí<br />

autonomní individuum, pro něhoţ je klíčové uspokojení vlastních zájmů. Přesah k druhým<br />

lidem hraje stále menší roli, pokud jimi ovšem nejsou přátelé, kteří zpětně přispívají k<br />

uspokojení sociálních potřeb jedince. Tento proces však nelze podle nás vnímat jako tendenci<br />

k zhoubné atomizaci společnosti, protoţe nejdůleţitějším cílem mladých je, přes<br />

pravděpodobné odloţení do pozdějšího věku, zaloţení fungující rodiny. Hmotné statky sice<br />

hrají důleţitou roli, ale jejich obstarávání má smysl právě vzhledem k zajištění všech potřeb<br />

budované základní jednotky společnosti - rodiny.<br />

Edukační proces je jako „nekonečný příběh“; nikdy se neocitáme, jako edukátoři, na konci<br />

hry. Vţdy je co zlepšovat, stále si můţeme stanovovat nové cíle. A přesto je tento „příběh“<br />

naplněný, ţijeme-li pro druhé, předáváme-li to nejlepší z nás. Naplňujeme jej napětím mezi<br />

učitelem a ţákem, které popisuje jako „prostředek ke zrození nového“ jiţ Wilhelm Dilthey.<br />

- 309 -

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!