Záchranář

More documents

Recommendations

Info

106 „Jo, zítra, dneska se budem jen tak flákat po pláži. Do hotelu nastěhujem jenom to nejnutnější, pár hadrů, nějaký jídlo a nic víc. Scánii necháme tady a ráno bychom vždycky vyjeli na čumendu.“ „Jo. Chutná ti to?“ „No, je to moc dobrý.“ Nedůvěřivě se na mě podívala. „Fakt.“ Proč mi ta ženská nevěří? „Budeme dneska zkoušet nějaký zbraně?“ „Ne, dneska ani zítra, chci si chvíli odpočinout. Kdo to má pořád čistit!“ K narozeninám ji dám asi sadu výtěráků a nějaký olej na zbraně! Oběd byl opravdu super, asi nejlepší co zatím uvařila. Ale chtělo by to čerstvý masíčko… Budu si muset na černo zastřelit nějakýho chlupáče, pěkně rostlýho, na česneku. Hmmm, to by bylo něco. Trochu majoránky. Zajímalo by mě, jestli ti Francouzi znají majoránku. Měli by, je to nejlepší koření na světě. Je třeba divný, že vůbec nejedí mák. Ve Francii je mák zakázaný, přitom taková maková buchta… Šéf říkal, že se zná s jedním Francouzem a když mu doma nabídli makovou buchtu, tak se ptal jestli se po tom nezdroguje. Byl prý hrozně překvapen, že mák jedí i malé děti. Vůbec to nedokázal pochopit. Francouz…
Vila 107 Odpoledne jsme nanosili nějaké věci do hotelu, bydlíme ve druhém patře. Hotel naštěstí nenavštívili psi. Je docela dobrý, akorát z kuchyně je příšerný smrad, ale hrozný. To jsou ty jejich „dary moře“. Nic tak odpornýho jsem nečuchal, kam se na to hrabe chcíplý kůň. Dveře do kuchyně jsem zajistil křeslama a přelepil izolepou. Stejně tam smrad ale trochu byl, asi už načuchly koberce. Na chodbě je pořád otevřené okno, ale raději ve druhém patře… Zbytek dne jsme strávili na pláži, vzal jsem si z auta potápěčský brýle a šnorchl, to byla paráda. Je zajímavý sledovat Míšu pod vodou, když je nahatá. Pak na to přišla, že se kolem ní pořád točím a nadávala mi do šmíráků a dobytků. Nevím co jí na tom vadí. Nevypadalo ale, že by to hrála. Večer jsem si to slíznul (do slova a do písmene). x x x x x Další den ráno jsme vyjeli hledat vytoužený objekt. V recepci jsem si „vypůjčil“ podrobnou mapu. Silnice byly samozřejmě nacpané, ale opravená radlice a nahlas puštěný Rammstaini nárazy docela korigovaly. Na jednom úpatí jsme viděli pěknou vilku, ale při prohlídce Míša pořád remcala, že tohle se jí nelíbí, že tamto je blbý a tohle je zase přeplácaný atd. Druhý barák se nelíbil zase mě, tak jsme domů přijeli s nepořízenou. Šel jsem hnedka spát, Míša mě sice lákala do vody, ale odolal jsem. Asi ve dvě ráno mě vzbudila a dřela mě až do šesti do rána. Vstával jsem na oběd. Míša byla kupodivu čilá, oběd nachystaný, asi jsem na ni večer zapůsobil. Večer jsme opět přijeli s nepořízenou. Až další den jsme čirou náhodou objevili, co jsme hledali. Byla to náhoda. Ráno, no ráno, asi v deset jsme vyjeli zase jiným směrem asi dvacet kilometrů od hotelu byla zablokovaná cisterna a když jsem do ní střelil tak vybouchla blbým směrem. Musel jsem couvnout a jak tak pomalu couvám, tak vidím že od hlavní silnice vede úzká, poměrně dobře udržovaná cesta. Zprvu jsem tomu nepřikládal žádný význam, ale pak mě něco napadlo. „Podíváme se kam vede ta cesta.“ Míša jenom pokrčila rameny. Jeli jsme asi tři kilometry po náhorní plošině, kde rostla jenom nízká trnitá křoviska a sem tam nějaký zákrsek. Nikde nic. Pak se cesta začala trochu zvedat a museli jsme projet mezi dvěma břehy, jež cestu svíraly, asi do výše sedmi metrů. Vypadalo to, jako by to někdo navršil schválně, sice už byly hodně zarostlý, ale něco mi říkalo, že to jsou umělé valy. Pak se cesta zase začala stáčet pryč od moře. Asi po dvaceti minutách jsme dojeli zpátky na asfaltovou cestu, tak pět kilometrů než jsem sem vjeli. „To je divný. Musí tam něco být! Nevšimla sis nějaké boční cesty, nebo něčeho divnýho?“ Ptám se Míši, tak však zase jenom krčí nechápavě rameny. „Čeho divnýho?“
Page 2 and 3:
Obsah: Záchranář 3 Zkáza 18 Zji
Page 4 and 5:
„Dělejte, blbci! Nějací turist
Page 6 and 7:
„Jasně šéfe.“ Já tam nechci
Page 8 and 9:
v šílený spirále. Nevím kde je
Page 10 and 11:
„Kam jdete?! Tam nemůžete jít,
Page 12 and 13:
„Fakt čtyřicet? Tý jó, no to
Page 14 and 15:
x x x x x Došli jsme k řece, hlad
Page 16 and 17:
„Tak, teď se tady nadechneš, po
Page 18 and 19:
Zkáza Cestou jsme nikoho nepotkali
Page 20 and 21:
„Já si myslím, že jsme pěkně
Page 22 and 23:
22 Jenom psi se zuřivě vrhali na
Page 24 and 25:
Klid, hlavně klid, přemýšlej. C
Page 26 and 27:
„Mě se líbí ten bílej pudl a
Page 28 and 29:
28 ke mně. Otevřel jsem okno vyle
Page 30 and 31:
Jen co se zase zabouchnou dveře od
Page 32 and 33:
Najednou si vzpomenu, že mám hroz
Page 34 and 35:
Zjištění Venku vili psi. Tuhle v
Page 36 and 37:
„Kdyby něco, tak zase zatrub.“
Page 38 and 39:
38 holka, moc nemluví. Namířil j
Page 40 and 41:
„Ne, to byla jenom legrace…sorr
Page 42 and 43:
42 „Tak si dům vybereme někde p
Page 44 and 45:
Celý komplex je rozdělen do tří
Page 46 and 47:
x x x x x Dojeli jsme k vysokému p
Page 48 and 49:
„Tak jaká byla voda?“ „Tě c
Page 50 and 51:
„Jedeš potvoro! Běž pryč, sak
Page 52 and 53:
„Kdy ráno jedeš?“ „Jako vž
Page 54 and 55:
„Dobře.“ Jeli jsme do sámošk
Page 56 and 57: 56 „To mi nevadí.“ Druhé kolo
Page 58 and 59: 58 kabinu, k nim pak bude taky při
Page 60 and 61: „Ukaž.“ Podala mi ji. „No jo
Page 62 and 63: „Jdu se ještě podívat ven.“
Page 64 and 65: 64 „Raději Springfilda, ať z n
Page 66 and 67: x x x x x Nasedli jsme do scánie a
Page 68 and 69: „Svině!“ Namířil jsem svoji
Page 70 and 71: V seznamu jsem si našel adresu pro
Page 72 and 73: „Tak hele, kočičko, jestli nep
Page 74 and 75: 74 „Neboj, už je to v pořádku,
Page 76 and 77: Praha Opatrně jsem se probíjel d
Page 78 and 79: zkázy. Začalo pršet, kluzká dla
Page 80 and 81: 80 Nejí. Snad ji to brzo přejde,
Page 82 and 83: moc místa, spodek je na tom o pozn
Page 84 and 85: 84 nepotkali ani živáčka je dost
Page 86 and 87: Moře Druhý den jsme matrace nalo
Page 88 and 89: samozřejmost. Míša na to vše ko
Page 90 and 91: 90 zdobené kopí, dokonce snad zla
Page 92 and 93: obluda, kterou si lze jenom vymysle
Page 94 and 95: „Třeba tohle je jeho laboratoř
Page 96 and 97: 96 a já padám k ní. Ozve se př
Page 98 and 99: „Nechceš si zkusit Springfilda?
Page 100 and 101: 100 „Chtěl jsem zastřílet Rigb
Page 102 and 103: 102 z těch je mi za chvíli blbě.
Page 104 and 105: 104 „Ne, už nic, chce se mi spá
Page 108 and 109: 108 „Já nevím, musíme se vrát
Page 110 and 111: 110 „Buď už zticha! Seš normá
Page 112 and 113: 112 si večerních paprsků zapadaj
Page 114 and 115: 114 slyším, že tu někdo je a po
Page 116 and 117: 116 Zbytek dne jsme nakládali to,
Page 118 and 119: 118 Police ale držela jako přibit
Page 120 and 121: 120 zeptala, co je to za místo a p
Page 122 and 123: 122 zmiňován v ekonomických denn
Page 124 and 125: 124 „Víš to jistě?“ Zeptala
Page 126 and 127: 126 Kulomet jsme potom společně
Page 128 and 129: „Uhlí hrozně čoudí.“ Povíd
Page 130 and 131: 130 neuvěřitelné kousky. Byla to
Page 132 and 133: 132 zůstalo neodhaleno. Mýlil jse
Page 134 and 135: 134 „No to je hezký! Mě se zdá
Page 136 and 137: „Co je v hajzlu? Najdem si jiné
Page 138 and 139: 138 jsem se po paměti vyhnul, stej
Page 140 and 141: 140 Za celou dobu nikdo z nás nevy
Page 142 and 143: 142 „Kéž by se povraždili navz
Page 144 and 145: 144 člověka… Ona myslí na tot
Page 146 and 147: 146 Obláček dýmu. Instinktivně
Page 148 and 149: Útěk 148 Křoviskama jsme se prob
Page 150 and 151: 150 Ještě beru teplou zimní bund
Page 152 and 153: k moři… Po další čtvrt hodin
Page 154 and 155: 154 v ruce kalašnikova. Jdou např
Page 156 and 157:
156 že někdo letí vedle mě, ako
Page 158 and 159:
158 Dánska. Holandsko a Belgii sch
Page 160 and 161:
160 Kdo říká, že se v zimě na
Page 162 and 163:
x x x x x 162 Jedeme dál, Hamburg
Page 164 and 165:
164 „Tak kam?“ Ptám se Míši.
Page 166 and 167:
166 „Počkáme do večera, pak uv
Page 168 and 169:
168 Nikde se neozývalo nic podezř
Page 170 and 171:
170 „Obvaz, měl by bejt v motorc
Page 172 and 173:
172 prasknou bubínky. Chvíli mu j
Page 174 and 175:
174 „Tak proč nás pořád honí
Page 176 and 177:
Mutanti 176 Přejeli jsme hranice,
Page 178 and 179:
178 několik dalších přístavků
Page 180 and 181:
180 „Tak to byl ten déšť!“ N
Page 182 and 183:
182 podrobnost, každé zrníčko
Page 184 and 185:
Odplata 184 Jsme schovaný za rohem
Page 186 and 187:
186 „Díky příteli.“ Poděkov
Page 188 and 189:
188 Velitel pohrozil „skladníků
Page 190 and 191:
190 „Co kurva tak řvete?!“ Nad
Page 192 and 193:
192 Libyi, proto všichni měli ste
Page 194 and 195:
194 „Tak moment, teď když si to
Page 196 and 197:
196 Odraz, letěla ke mně. Bylo ja
Page 198 and 199:
198 Hořelo to tři dny, pak jsme s
Page 200 and 201:
200 „Ale je to moje ruka, nemůž
Page 202 and 203:
202 zase začaly samy zacelovat, al
Page 204 and 205:
204 a černou barvou se plynule roz
Page 206 and 207:
„Tak jdem.“ Stoupnul jsem si a
Page 208 and 209:
208 „Tohle tlustý by mohlo…“
Page 210 and 211:
Podíval jsem se na Míšu, chvíli
Page 212 and 213:
212 Přestávám raději snít. Mí
Page 214 and 215:
214 pokrčím rameny. A cituji otř
Page 216 and 217:
216 „Tahle ženská.“ Ukázal n
Page 218 and 219:
218 proceduru odstínění a přezk
Page 220 and 221:
220 si ničeho nevšimli. Pak Míš
Page 222 and 223:
222 Pistolka s Flanelovou košilí
Page 224 and 225:
224 aby nám stačil v běhu, ale n
Page 226 and 227:
226 Museli pod ní umístit hodně
Page 228 and 229:
228 „No podívat se tam. Na čem
Page 230 and 231:
230 můj revolver. Měli tu i něja
Page 232 and 233:
232 „Byla to paráda.“ Povídá
Page 234 and 235:
x x x x x 234 Pod sebou tuším dno
Page 236 and 237:
„Hlavně nepouštěj Rammstainy,
Page 238 and 239:
238 „Polib mi prdel kreténe! Já
Page 240 and 241:
Masomlejn 240 Za dalších deset ho
Page 242 and 243:
242 koutkem oka jsem zahlídl jak j
Page 244 and 245:
244 „Kolik jich je?“ Míša jen
Page 246 and 247:
246 Otočili jsme se proti těm tř
Page 248 and 249:
248 „Protože to nikdo nevěděl
Page 250 and 251:
250 a vyživovat plod, tak oplodně
Page 252 and 253:
252 „No, to né…to já…žádn
Page 254 and 255:
„My jsme nachystaní. Dvakrát js
Page 256 and 257:
256 Pak jsme vylezli na povrch, byl
Page 258 and 259:
258 obličej a kopal do nohy, byl j
Page 260 and 261:
260 „Tak vážení.“ Začal jse
Page 262 and 263:
262 Měl taky zajímavé jméno: HE
Page 264 and 265:
„Dyť si říkal, že ho bereš!
Page 266 and 267:
x x x x x 266 Vystoupili jsme na b
Page 268 and 269:
268 Stockholm je město rozkládaj
Page 270 and 271:
270 mapy a přístroje, to jsem pro
Page 272 and 273:
272 Křižoval jsem těsně podél
Page 274 and 275:
274 „Tu musím zprovoznit, jinak
Page 276 and 277:
276 to, že jsem do ní nevzal moc
Page 278 and 279:
Měli tam čezetu 75 SP-01 Shadow,
Page 280 and 281:
280 „Doufám, že něco ulovím.
Page 282 and 283:
282 Musíme sehnat nějaký pořád
Page 284 and 285:
284 „Ty vole!“ Málem jsem ho d
Page 286 and 287:
286 měla dceru, tak se poprvé pos
Page 288 and 289:
288 vnímavý, už teďka se u něj
Page 290 and 291:
290 zaměřovače. Nevím, ale při
Page 292 and 293:
292 Tak toto byly poslední řádky
show all

Záchranář

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?