Záchranář

život. Zažil jsem to už několikrát, jako ten dědek minulý měsíc, co topil na
půdě ve starých kamnech bez komínu nějaké hadry. Činžák plný lidí…blbec.
„Já mám hlad, ale nemáš tam něco jiného? Třeba nějakou sušenku? Jako v tý
reklamně, jak tu holku zachrání horská služba díky tatrance. Máš?“
„Ne.“
„Hm. Mluvíte se mnou vůbec?“
„Ale jo.“
„Nemluvíš!“
„Prosím tě, nemám náladu, jsem unavenej, pěkně mě to tam vomlátilo, a je
mi zima! Tak mě pochop, že nemám sílu na nějaký blbý vybavování.“ Ta holka
by dokázala udolat i Loudu a to je úplný kliďas. Zajímalo by mě, jak by
reagoval na mém místě…
„Mě je taky zima.“
„Tak se zkus pohybovat, rozcvičit se.“ Pochyboval jsem, jestli vůbec ví, co to
je rozcvička.
„Po tmě?“
„No a jak jinak.“
„Kdyby alespoň tady bylo světlo. Nechceš zase rozsvítit?“
„Ne!“
„Tady je nuda…“ V tu chvíli jsem už myslel, že ji zabiju.
„Mě se zdá, že něco slyším. Slyšíš to taky, Eriku?“
„Co mám slyšet?“
„Nevím, takový divný zvuk, má to takovou nízkou frekvenci, takový
pískání…“ Vona ví co je to frekvence, hmm.
„Nic neslyším.“
„Tak jsi hluchej! Rozsviť, půjdeme se podívat k vodě.“
„Nerozsvítím a nikam nepudu, až za deset minut!“ To je nějaká její nová
finta, aby mě donutila rozsvítit čelovku, ale na to já jí neskočím.
„Jseš zlej!“ Křikla, rozhodl jsem se na ty její připomínky vůbec neodpovídat.
„Pěkně to pískalo, bylo to nepříjemný. Ty si vážně nic neslyšel?“
„Ne.“ No možná měla pravdu, chvilku jsem opravdu něco slyšel, ale jenom
takovej hvizd na konci.
„Ke konci se to ještě zesílilo. To si musel slyšet!“
„Možná to konečný hvízdnutí jsem slyšel.“
„Tak vidíš! A před chvílí jsi říkal, že nic neslyšíš! Třeba se s náma pokoušej
komunikovat a ty jseš hluchej jak poleno, až vylezem, tak já jim to řeknu, že
jsem ti to říkala. Budeš mít průser!“
Klid, jenom klid. Zítra opadne voda a já odsud vypadnu a už tu krávu
v životě neuvidím. To bude pohoda, zajdu si do picérky a dám si tu s olivami a
žampióny. Karel sice říká, že mám zvrhlý vkus, ale je to ta nejlepší kombinace,
co jsem kdy jedl.
„Půjdu se podívat na vodu, jdeš se mnou?“ Zvednul jsem se z karimatky a
trochu procvičil ztuhlá záda a nohy.
„No a co můžu dělat jinýho?“
13