You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
232<br />
„Byla to paráda.“ Povídám Míše.<br />
„Jo, viděla jsem.“ Pozorovala moře a trochu se mračila. Počasí nevěstilo ale<br />
žádnou změnu, poslední dobou se pořád mračí. Rammstaini zase duněli<br />
z podpalubí a já se opět rozvalil do kormidelního křesla.<br />
„Vocaď mě už nikdo nedostane!“ Podíval jsem se na Míšu. Chodila po lodi jak<br />
nervózní fena.<br />
„Co tě žere? Běž si taky s nima zaplavat!“ Obrátila se na mě. Ve tváři měla<br />
takový nejistý výraz. Překvapilo mě to. Zase se rozhlídla po moři.<br />
„Delfíni jsou fuč!“ Řekla takovým přiškrceným hlasem. Mráz mi přejel po<br />
zádech, vstal jsem. Opravdu delfíni byli…<br />
„Támhle jsou!“ Ukázal jsem na pravobok.<br />
„Něco se mi nezdá…“ Zase ty její pocity! Proč nemůže být chvíli v klidu!<br />
„Co je? Co se ti nezdá!“ Chtěl jsem vědět. Místo odpovědi strčila hlavu do<br />
vody. Pohladil jsem „pětikilo“.<br />
„Něco tam je! Musíme pryč. Rychle!“<br />
„Eum…Co!?“ Míša skočila do podpalubí a něco štrachala. Rozhlídnul jsem se<br />
kolem, nikde nic.<br />
„Tady máš!“ Hodila po mě můj baťoch.<br />
„Co je, proč musíme pryč?!“<br />
„Nevím! Na, nazuj si ploutve!“ Poslechl jsem.<br />
„Co teď?“<br />
„Pomaličku vklouznem do vody. Nesmí se u toho udělat ani bublinka!“ Řekla<br />
to takovým tónem, který nevěstil nic dobrého. Ani bublinka. Jak to mám<br />
udělat? Naposled jsem se kouknul na mapu. Pěkná dálka.<br />
Vklouzli jsme opatrně do vody.<br />
„Musíš plavat hnedka jako delfín, pomaličku se budem přibližovat k hejnu. Né<br />
hned! Pomalu.“ Narvala mi do uší voskové špunty.<br />
„Co s tím?“<br />
„Buď už chvíli zticha!“ A byla ve vodě!<br />
„ Pomoct!“ Zakřičel jsem pro sebe. Pomalu jsem se nasunul do vody. Míša mi<br />
mezitím uplavala směrem k delfínům.<br />
Kousek po kousku se posunuju k delfínímu hejnu. Míša už mezi nimi vesele<br />
skáče.<br />
Najednou se ozvala příšerná detonace. Zjišťuji velmi záhy, že tlaková vlna je<br />
mnohem intenzivnější ve vodě než na vzduchu… Hodilo mě to asi o pět metrů<br />
stranou, delfíni se rozprchli do stran. Zaplať pánbůh za špunty. Jak to mohla<br />
vědět???<br />
Kroutím hlavou sem a tam. Míšu tuším kousek nalevo přede mnou. Má takový<br />
zajímavý styl, kroutí zadečkem jak larva ponravy, jestli tohle je delfín…<br />
Vyskočím na hladinu, jedním okem kouknu po tom co způsobilo explozi. Čekal<br />
jsem to, byla to Gine, nic z ní nezůstalo. Za to zaplatí svině, ať je to kdokoliv!<br />
Doháním Míšu, připojila se k malému stádečku kytovců, míří na sever,<br />
částečně naším směrem. Potápí se do velké hloubky, musíme za nimi.<br />
Tma, jsme asi ve stopadesátimetrové hloubce. Trochu mě to tlačí na zátylku…<br />
Klaustrofobie. Sakra! Všude kolem širý oceán a já mám klaustrofobii! Musím
Change language